101 VSPH 547/2014-19
44 lCm 2043 / 2014 101 VSPH 547/2014-19 (KSUL 44 INS 8531/ 2014)

Usnesení

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. lng. Jaroslava Zelenky, PhD., V právní Věci žalobkyně: Jarmila Vaňková, IČO 42202876, bytem a sídlem podnikání Psinice 8, zastoupená zmocněncem Martinem Vaňkem, bytem Petra Bezruče 362, Nymburk 2, proti žalovaným: 1/Beneš-insolvenční správce, V.o.s., IČO 22793518, sídlem Tušimice č.p. 23, insolvenční správce Marie anonymizovano , 2/Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Koštice č.p. 193, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem 44 ICm 2043 / 2014-11 ze dne 15.července 2014, takto:

I. Usnesení Krajského soudu V Ústí nad Labem č.j. 44 ICm 2043/2014-11 ze dne 15.července 2014 se mění tak, že se žaloba o určení pravosti pohledávky, doručená Krajskému soudu V Ustí nad Labem 19.června 2014, odmítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud l.stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem l.výroku zastavil řízení o žalobě na určení pravosti její pohledávky ve Výši 12.500,-Kč po zjištění, že k datu doručení žaloby soudu se v insolvenčním řízení konalo přezkumné jednání pouze 5.června 2014, na němž sporná pohledávka, která je předmětem incidenčního sporu, nebyla přezkoumávána s tím, že bude přezkoumána na zvláštním přezkumném jednání.

Z tohoto zjištění soud l.stupně dovodil, že je třeba řízení o incidenční žalobě zastavit podle § 160 odst. 5 IZ, nebot' projednání žaloby brání nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že pohledávka žalobkyně dosud nebyla přezkoumána a nikým popřena. Pod bodem II.Výroku pak soud l.stupně rozhodl, že žádný

(KSUL 44 INS 8531/2014) z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení se zdůvodněním, že žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně Včas odvolání, v němž uvedla pouze to, že žádá, aby Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení zrušil, nebot' žalobkyně insolvenčnímu soudu doložila všechny důkazy vztahující se k existenci své přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení.

Odvolací soud postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení a odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací soudu l.stupně o tom, že žalobu v této Věci nelze věcně projednat a rozhodnout o ní rozsudkem ve Věci samé, protože v době, kdy žalobkyně žalobu doručila soudu (dne 19.června 2014), nebyla v postavení věřitele jehož pohledávka, která je předmětem sporu, byla popřena na přezkumném jednání insolvenčním správcem, či insolvenční dlužnicí nebo jiným věřitelem, a jen věřitel, jehož pohledávka byla při přezkumném jednání popřena, je oprávněn (má aktivní hmotnou legitimaci) k tomu, aby podal žalobu na určení pravosti, Výše či pořadí popřené pohledávky ve smyslu § 198 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Jak vyplývá z listin založených v insolvenčním spisu soudu l.stupně, před podáním žaloby se konalo přezkumné jednání pouze 5.června 2014, na němž sporná pohledávka žalobkyně nebyla přezkoumávána a její přezkum byl zařazen až na zvláštní přezkumné jednání nařízené na 22.července 2014. Toto přezkumné jednání se však nekonalo, nebot' bylo usnesením č.j. KSUL 44 INS 8531/ 2014-B-8 odročeno na neurčito.

Z toho je nepochybné, že žalobkyně v době doručení incidenční žaloby soudu l.stupně nebyla osobou oprávněnou k jejímu podání ve smyslu § 198 odst. 1 IZ.

Odvolací soud na rozdíl od soudu l.stupně však má za to, že za této skutkové situace nelze postupovat podle § 160 odst. 5 IZ, nýbrž je třeba postupovat podle § 160 odst. 4 IZ, podle něhož incidenční žalobu podanou opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Žalobkyně ke dni 19.června 2014 nebyla osobou oprávněnou domáhat se incidenční žalobou určení pravosti své pohledávky, nebot' v té době ještě nebyla věřitelkou, jejíž pohledávka byla při přezkumném jednání insolvenčním správcem, dlužnicí či některým z ostatních přihlášených věřitelů popřena. Tento stav trvá dosud.

Jen z tohoto důvodu odvolací soud usnesení soudu l.stupně změnil tak, že se žaloba odmítá podle § 160 odst. 4 IZ.

(KSUL 44 INS 8531/2014)

Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn tím, že ve sporu úspěšným žalovaným žádné náklady před soudy obou stupňů nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení kNejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu V Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která V rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 2.října 2014

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dančová Dominika