101 VSPH 503/2015-335
36 ICm 128/2012 101 VSPH 503/2015-335 (KSPH 36 INS 5046/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: MAXINE TRADING LTD, Jipfa Building 3rd Floor, Main Street 142 Road Town, Tortola, British Virgin Islands, zast. JUDr. Markem Bánským, advokátem, sídlem Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1, proti žalovanému: Ing. Vladimír Bouček MBA, sídlem U Studánky 26, Praha 7, insolvenční správce dlužníka CFI Development, s.r.o., zast. JUDr. Libuší Krafft, advokátkou, sídlem Nad Výšinkou 5, Praha 5, o vyloučení obchodního podílu ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze, č.j. 36 ICm 128/2012-311 ze dne 10. dubna 2015

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze, č.j. 36 ICm 128/2012-311 ze dne 10. dubna 2015, se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Marka Bánského 4.114,-Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I. z majetkové podstaty dlužníka vyloučil obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti CFI Rezidence Rokytnice, s.r.o. v likvidaci, pod bodem II. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 70.824,-Kč.

Z důkazů uvedených v odůvodnění svého rozsudku vzal soud prvního stupně za prokázané, že dne 24. února 2009 uzavřel žalobce s dlužníkem smlouvu, kterou na dlužníka převedl stoprocentní podíl ve společnosti CFI Rezidence Rokytnice, s.r.o. (dříve BAU-INVEST Stará Tkalcovna, s.r.o.), a to za dohodnutou cenu ve výši 38.072.995,91 Kč. (KSPH 36 INS 5046/2011)

Z dohodnuté ceny dlužník zaplatil pouze část, a to 3.500.000,-Kč a 500.000,-Kč a další 2.000.000,-Kč měl na cenu zaplatit Miroslav Vraspír, kterému žalovaný podepsal doklad o přijetí této částky dne 28. ledna 2008. Pokud soud přihlédl i k tomu, že skutečně 2.000.000,-Kč byly dlužníkem zaplaceny na cenu za převod obchodního podílu, dlužník z dohodnuté ceny nezaplatil 32.072.995,91 Kč, a to žádným ze způsobů uvedených ve smlouvě o převodu obchodního podílu. V této smlouvě je v článku II. uvedeno, že dohodnutá cena bude dlužníkem uhrazena prostřednictvím clearingového zúčtování, provedeného prostřednictvím clearingového systému provozovaného společností Clearing ICE a.s. Konečné vypořádání ceny mělo proběhnout do 30. června 2009, a pokud by se tak nestalo, bylo ve smlouvě dále dohodnuto, že nabyvatel (dlužník) zbytek kupní ceny za obchodní podíl zaplatí na bankovní účet žalobce, a to nejpozději do 14. července 2009. Žádným ze způsobů dohodnutých ve smlouvě však dlužník kupní cenu za převáděný obchodní podíl nezaplatil. Z tohoto důvodu žalobce vyzval dlužníka přípisem ze dne 24. srpna 2009 k úhradě neuhrazené částky kupní ceny, a jelikož dlužník opět nezaplatil, ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění do 15. září 2010, žalobce od smlouvy o převodu obchodního podílu odstoupil přípisem ze dne 29. září 2010, doručeným jednateli dlužníka dne 1. října 2010. Poté ještě jednou žalobce zaslal dlužníku oznámení o odstoupení od smlouvy, a to přípisem z 9. listopadu 2010, který byl dlužníku doručen 10. listopadu 2010. Důvodem tohoto opakovaného odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu byla absence ověřených podpisů na původním oznámení o odstoupení. Platným odstoupením od smlouvy o převodu obchodního podílu se obnovilo vlastnické právo žalobce k obchodnímu podílu, takže není dán právní důvod, aby byl obchodní podíl zapsán jako součást majetkové podstaty dlužníka. K námitce žalovaného o tom, že obchodní podíl převáděný smlouvou z 24. února 2009 měl vady spočívající v nepřiměřenosti kupní ceny za obchodní podíl, neboť, jak se ukázalo, součástí obchodního podílu byl sice developerský projekt, avšak nebyl k němu zpracován prováděcí projekt a nebylo zajištěno financování nákladů realizace projektu, soud dovodil, že tato námitka neobstojí, neboť z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5452/2008 plyne, že za určitých okolností je možné i pro účely prodeje obchodního podílu použít ustanovení právní úpravy odpovědnosti za vady zboží, upravené v obchodním zákoníku, což ovšem Nejvyšší soud podmínil tím, že se ve smlouvě smluvní strany dohodnou, jaké vlastnosti musí mít obchodní podíl, tedy vlastnosti obchodního podílu musí být zachyceny v dostatečně určité a srozumitelné podobě ve smlouvě tak, aby byly seznatelné i pro další osoby, které se bezprostředně uzavření smlouvy nezúčastnily. V písemné smlouvě o převodu obchodního podílu (přičemž písemnou formu obchodní zákoník v § 115 odst. 3 předpokládal jako formu nutnou k platnosti smlouvy) však žádné dohodnuté vlastnosti obchodního podílu nebyly zachyceny, smlouva žádné požadované vlastnosti obchodního podílu neobsahuje, naopak v písemné smlouvě dlužník sám uvedl, že byl seznámen s majetkovým stavem a hospodářskými výsledky společnosti, s jejími aktivy, pasivy, pohledávkami i závazky.

Z těchto všech důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl a výrok o nákladech řízení odůvodnil úspěchem žalobce ve věci samé. Přiznaná náhrada nákladů sestává ze zaplaceného soudního poplatku 5.000,-Kč a z paušální odměny advokáta za 16 úkonů právní služby v paušální výši 3.100,-Kč za jeden úkon právní služby, dále 16 režijních paušálů a DPH ve výši 21 %.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. V odvolání uvedl, že není správný závěr soudu prvého stupně, že dlužník nezaplatil dohodnutou cenu za převáděný (KSPH 36 INS 5046/2011) obchodní podíl, neboť žalobci bylo fakticky zaplaceno celkem 6.000.000,-Kč a zbytek byl zaplacen tak, že dlužník založil u společnosti Clearing ICE, a.s. clearingový účet, ze kterého mohl žalobce od 1. června 2009 čerpat clearingové prostředky do výše dohodnuté kupní ceny. Pokud žalobce nečerpal zboží, nebo finanční prostředky podle smlouvy o zřízení clearingového účtu, nelze to klást k tíži dlužníka, proto neexistuje důvod pro odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu. Pokud by soud dospěl k závěru, že kupní cenu dlužník včas a řádně v celém rozsahu neuplatnil, pak je podle žalovaného odstoupení žalobce od smlouvy je neplatné. Písemná odstoupení žalobce od smlouvy nebyla dlužníku nikdy řádně doručena, neboť nebyla doručena do jeho sféry. Na dodejkách od doručování obou odstoupení od smlouvy je vyznačeno, že pošta vrátila zásilky, které nebylo možno doručit na adresu sídla dlužníka uvedenou v obchodním rejstříku, obě odstoupení byla vrácena žalobci poštou bez oznámení o uložení zásilek. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterých slovní spojení dostane do sféry jeho dispozice nelze ztotožňovat s pojmem doručení ve smyslu procesně právních předpisů, ale je třeba jim rozumět konkrétně možnost adresáta seznámit se s jemu adresovaným právním úkonem, což se v daném případě nestalo, neboť obě odstoupení nebyla dlužníku doručena na adresu uvedenou v obchodním rejstříku jako adresa sídla dlužníka. Kromě toho ani v pořadí druhé odstoupení nemůže být považováno za platné, neboť žalobce nepředložil žádný důkaz o tom, že by plná moc, kterou vystavil žalobce svému zástupci, byla udělena s úředně ověřeným podpisem žalobce. Samotným ověřením podpisu zástupce žalobce na odstoupení pak nejsou splněny podmínky pro platnost odstoupení, v souladu s rozhodováním Nejvyššího soudu o náležitostech pro takové odstoupení ve smyslu § 115 obchodního zákoníku.

Soud prvního stupně se podle žalovaného nevypořádal s jeho námitkou, že kupní cena za obchodní podíl byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný soudu předložil k důkazu znalecký posudek o tom, že cena obchodního podílu ke dni 24. února 2009 činila pouze 2.868.000,-Kč, tedy skutečná hodnota byla ve značném nepoměru ke sjednané kupní ceně a soud prvního stupně tento důkaz, předložený žalovaným neprovedl. Dále uvedl, že setrvává na tom, že obchodní podíl trpěl vadou, neboť jeho podstatnou vlastností byl údajný hodnotný developerský projekt, jímž byla žalobcem zdůvodňována cena za obchodní podíl a pokud je hodnota obchodního podílu vymezena žalobcem developerským projektem, není třeba už nijak určitě či srozumitelně tuto vlastnost obchodního podílu ve smlouvě písemně zachycovat. Další vadou převáděného obchodního podílu je to, že v souvislosti se smlouvou ze 24. února 2009 byly na dlužníka převedeny i neuhrazené pohledávky ve výši 9.679.000,-Kč.

Žalovaný setrval na tom, že sjednaná kupní cena za obchodní podíl je v rozporu s dobrými mravy a jde tudíž o ujednání absolutně neplatné podle § 39 občanského zákoníku platného v době uzavření smlouvy a navíc právo žalobce na úhradu zbylé části kupní ceny je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku s ohledem na to, že dohodnutá cena mnohonásobně převyšuje skutečnou hodnotu převáděného obchodního podílu stanovenou znaleckým posudkem, takže takový výkon práva je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a nepožívá ve smyslu § 265 obchodního zákoníku právní ochrany.

Rozsudek soudu prvního stupně je navíc podle žalovaného nepřezkoumatelný, neboť soud v písemném vyhotovení rozsudku konstatuje pouze své právní závěry, aniž by uvedl, jak k těmto závěrům dospěl a z tohoto důvodu je řízení zatíženo vadou, která by měla být (KSPH 36 INS 5046/2011) důvodem pro zrušení rozsudku, pokud odvolací soud sám rozsudek soudu prvního stupně nezmění.

Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. a odvolání žalovaného neshledal důvodným.

Z důkazů provedených soudem prvního stupně spolehlivě vyplývá, že dlužník nezaplatil z dohodnuté ceny za převod obchodního podílu nejméně 32.072.995,91 Kč z celkové dohodnuté ceny 38.072.995,91 Kč, a to žádným z obou ze způsobů úhrady ceny dohodnuté ve smlouvě z 24. února 2009, tj. buď prostřednictvím čerpání v systému clearingového zúčtování uváděného ve smlouvě z 30. června 2009, či převodem na bankovní účet žalobce do 14. července 2009.

Žalovaným nabízený důkaz o tom, že dohodnutou cenu nad zaplacených 6.000.000,-Kč dlužník doplatil formou čerpání zboží, či finančních prostředků v clearingovém systému, tím, že dlužník měl otevřený clearingový účet, z něhož mohl žalobce prostředky čerpat, nestačí jako důkaz o zaplacení ceny, jestliže žalovaný neprokázal, že žalobce z označeného clearingového účtu dlužníka skutečně vyčerpal zboží a finanční prostředky do výše dohodnuté ceny za převod obchodního podílu ve smlouvě z 24. února 2009.

Jelikož soud prvního stupně skutečně v napadeném rozsudku neuvádí svá zjištění, z nichž dovodil svůj závěr o tom, že žalobce řádně a včas od smlouvy o převodu obchodního podílu odstoupil, odvolací soud podle § 213 odst. 2 k těmto skutečnostem doplnil dokazování dále uvedenými listinami, neboť má za to, že jde o vadu, kterou lze napravit v odvolacím řízení, a po zhodnocení dále uvedených listin dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně dovodil, že žalobce od smlouvy z 24. února 2009 platně odstoupil pro podstatné porušení smlouvy o převodu obchodního podílu dlužníkem, které spočívá v tom, že dlužník nezaplatil převažující část dohodnuté ceny, a to až do výše nejméně 32.072.995,91 Kč z dohodnuté celkové ceny 38.072.995,91 Kč.

Úplatná smlouva o převodu obchodního podílu zakládá pro jeho nabyvatele nejen vlastnické právo k obchodnímu podílu, ale také jeho povinnost zaplatit za tento obchodní podíl dohodnutou cenu, a jestliže na ni dlužník zaplatil maximálně 6.000.000,-Kč z dohodnutých více než 38.000.000,-Kč, nesplnil tím základní a podstatnou náležitost smlouvy o úplatném převodu majetku, a za této situace byl převodce (žalobce) oprávněn od smlouvy odstoupit, neboť dlužník mohl rozumně předvídat, že za této situace druhá strana (žalobce) nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy (§ 345 odst. 2 obchodního zákoníku ve znění platném v době uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu).

Z písemného odstoupení žalobce od smlouvy o převodu obchodního podílu z 29.9.2010 odvolací soud zjistil, že ji za žalobce činil a podepsal jeho právní zástupce na základě plné moci, a to advokát JUDr. Marek Bánský, a uvedl v něm, že žalobce odstupuje od smlouvy z 24.2.2009, jelikož dlužník nezaplatil dohodnutou kupní cenu ani v dodatečné lhůtě, kterou mu žalobce sdělil. (KSPH 36 INS 5046/2011)

Z dokladů o doručení tohoto odstoupení od smlouvy, založených ve spisu na č. listu 177-173, odvolací soud zjistil, že uvedená písemnost byla dlužníku doručována do jeho sídla uvedeného v obchodním rejstříku a byla poštou vrácena s poznámkou, že adresát se z této adresy odstěhoval. Poté písemnost doručoval žalobce jedinému jednateli a jedinému společníku dlužníka zapsaného v obchodním rejstříku a podle dokladu pošty o doručení této zásilky jednateli žalobce, zásilku adresát převzal osobně dne 1. října 2010 a dodejku o doručení písemnosti vlastnoručně podepsal.

Z písemného odstoupení žalobce od téže smlouvy ze dne 9. listopadu 2010 odvolací soud zjistil, že také v tomto přípisu sděluje žalobce dlužníku, že odstupuje od smlouvy z 24.2.2009, neboť dlužník nezaplatil dohodnutou cenu ani v dodatečné lhůtě a toto odstoupení opět za žalobce činil a podepsal jeho zástupce na základě plné moci, a to advokát JUDr. Marek Bánský.

K tomuto písemnému odstoupení od smlouvy je připojené prohlášení o pravosti podpisu JUDr. Marka Bánského z 9. listopadu 2010.

Z dokladů o doručení tohoto odstoupení, založených ve spisu na č. listu 180 a 180a, odvolací soud zjistil, že žalobce nejprve toto písemné odstoupení doručoval dlužníku na adresu jeho sídla uvedenou v obchodním rejstříku a písemnost pošta vrátila s tím, že ji není možno doručit, neboť z uvedené adresy se adresát odstěhoval. Poté opět žalobce doručoval stejnou písemnost jedinému jednateli a společníku dlužníka zapsanému v obchodním rejstříku a podle dokladů pošty o doručení tuto písemnost vlastnoručně převzal adresát-jednatel dlužníka dne 10. listopadu 2011 a na doklad o doručení připojil svůj vlastnoruční podpis.

Ze shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že obě písemná odstoupení žalobce od smlouvy o převodu obchodního podílu byla dlužníku doručena.

Na doručování písemností mezi obchodními společnostmi v rámci obchodního styku se nevztahují ustanovení občanského soudního řádu o doručování soudních písemností a žalobce prokázal, že obě písemná odstoupení od smlouvy se dostala do dispozice dlužníka, když obě byla převzata jeho jediným jednatelem a jediným společníkem, a to ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalovaný ve svém odvolání sám odkazoval, neboť převzal-li písemný projev o odstoupení od smlouvy jediný jednatel a společník společnosti s ručením omezeným, měl dlužník nepochybně možnost seznámit se s jemu adresovaným úkonem.

Je sice pravda, že žalobce v obou svých odstoupeních od smlouvy poukazuje na to, že od smlouvy odstupuje, protože dlužník nezaplatil kupní cenu ani v přiměřené lhůtě, kterou mu žalobce předtím poskytl, aniž prokázal, že dopis z 11.8.2010, kterým tak činil, dlužníku doručil, ale to pro posouzení platnosti odstoupení od smlouvy v této věci není podle názoru odvolacího soudu rozhodné, neboť, jak již odvolací soud uvedl výše, ze strany dlužníka šlo o podstatné porušení smlouvy z 24. února 2009, takže žalobce mohl platně odstoupit bez toho, že by dlužníku musel předtím poskytovat dodatečnou přiměřenou lhůtu k zaplacení ceny, což je třeba, odstupuje-li účastník od smlouvy pro nepodstatné porušení smluvní povinnosti podle § 346 obchodního zákoníku, nikoliv, porušil-li dlužník smlouvu podstatně, jako se tomu stalo v tomto případě. Pak pro odstoupení platí § 345 obchodního zákoníku, a postup podle něj žalobce dodržel. (KSPH 36 INS 5046/2011)

I v případě, že pro jednostranné odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu platí právní závěr Nejvyššího soudu uvedený v jeho usnesení sp. zn. 29 Odo 970/2005, že podpisy na odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a na odvolání účinků tohoto odstoupení musí být písemně ověřeny, pak tuto zákonnou podmínku, potřebnou k platnosti odstoupení splňuje odstoupení žalobce z 9. listopadu 2010 a neobstojí názor žalovaného, že také na plné moci advokáta, který za žalobce tento právní úkon činil, musí být podpis žalobce úředně ověřen, neboť takovou náležitost, jako podmínku platnosti procesní plné moci advokáta, žádný právní předpis nestanoví a žalobce obě svá písemná odstoupení od smlouvy v řízení od počátku prezentuje jako své právní úkony, které za něj činil jím zmocněný advokát na základě plné moci.

Pokud by bylo důvodné tvrzení žalovaného, že ujednání o kupní ceně za převáděný obchodní podíl zakotvené ve smlouvě z 24.2.2009 je ujednáním absolutně neplatným podle § 39 občanského zákoníku v době uzavření smlouvy platného pro rozpor s dobrými mravy, byla by absolutně neplatná celá smlouva, neboť cena za převod obchodního podílu je podstatnou zákonnou náležitostí takové smlouvy o úplatném převodu majetku a pak by tím spíše nebyl dán žádný právní důvod zápisu obchodního podílu do majetku dlužníka, který se nemohl stát vlastníkem sporného obchodního podílu na základě absolutně neplatné smlouvy, ale zůstal by jím žalobce.

To, že snad dohodnutá kupní cena za obchodní podíl několikanásobně převyšovala cenu později stanovenou znaleckým posudkem, nemůže vést k závěru, že požadavek žalobce na její zaplacení je výkonem práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, takže nepožívá ve smyslu § 265 obchodního zákoníku, v té době platného, ochrany. V dané věci jde o obchodní smlouvu uzavřenou mezi dvěma obchodními společnostmi a každý podnikatel nese vždy při uzavírání obchodní smlouvy podnikatelské riziko a později se nemůže odvolávat na to, že určitý závazek smlouvou převzal za nápadně nevýhodných podmínek, protože byl o hodnotě převáděného majetku nesprávně či neúplně informován.

Soud prvního stupně se také dostatečně vypořádal s námitkami žalovaného o tom, že obchodní podíl neměl požadované vlastnosti žalovaným v řízení uváděné a tudíž převáděný obchodní podíl měl vady. Správně poukázal na to, že v písemné smlouvě o převodu obchodního podílu ze 24. února 2009 nejsou uvedeny žádné vymíněné vlastnosti obchodního podílu tak, aby bylo možné uvažovat o vadách převáděného obchodního podílu, nehledě na to, že pokud by obchodní podíl měl vady (obdobně jako zboží), pak by to dlužníku, potažmo žalovanému, zakládalo pouze právo na uplatnění práv z titulu odpovědnosti za vady. Žalovaný poté, kdy byl o tom při odvolacím jednání poučen, uvedl, že mu není známo, že by dlužník žalobci vytýkal vady převáděného obchodního podílu a neprokázal tak, že by dlužník včas a řádně uplatnil z titulu odpovědnosti za vady slevu z ceny převáděného obchodního podílu nad tu část ceny, kterou skutečně žalobci zaplatil, takže tato námitka žalovaného rovněž nemohla vést k závěru o nedůvodnosti žaloby.

Z těchto všech důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, neboť náhrada nákladů úspěšnému žalobci byla soudem přiznána ve správné výši (§ 219 o.s.ř.). (KSPH 36 INS 5046/2011)

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl také v odvolacím řízení ve věci úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení, jež mu vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem. Přiznaná náhrada zahrnuje paušální odměnu advokáta ve výši 3.100,-Kč za jeden úkon právní služby, 1 x 300,-Kč režijní paušál advokáta a DPH.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze, dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 26. listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová