101 VSPH 50/2013-47
69 ICm 2490/2012 101 VSPH 50/2013-47 (KSUL 69 INS 5555/2012) (KSUL 69 INS 5556/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ivy Novotné ve věci žalobce: JUDr. Ing. Helena Horová, sídlem V Luhu 18, 140 00 Praha 4, insolvenční správkyně dlužníků Jana anonymizovano a Heleny anonymizovano , zast. advokátem Mgr. Karlem Somolem, sídlem Karlovo náměstí 24, 110 00 Praha 1, proti žalovaným: 1) Jan anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Kryrská 104/3, 439 82 Vroutek, zast. advokátem JUDr. Bedřichem Hájkem, sídlem B. Němcové 70, 432 01 Kadaň a 2) Jiří anonymizovano , nar. 04.12.1984, trvale bytem Dukelská 892, 441 01 Podbořany, o odpůrčí žalobě, o odvolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 69 ICm 2490/2012-28 ze dne 7. prosince 2012,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 69 ICm 2490/2012-28 ze dne 7. prosince 2012 se v bodu II. výroku mění tak, že se žalovaným ukládá zaplatit společně a nerozdílně žalobci k rukám Mgr. Karla Somola náhradu nákladů řízení ve výši 14.726,40 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem v bodu I. výroku rozsudku č. j. 69 ICm 2490/2012-28 ze dne 7. prosince 2012 v řízení o odpůrčí žalobě, podané žalobcem JUDr. Ing. Helenou Hororovou jako insolvenčním správcem dlužníků Jana anonymizovano a Heleny anonymizovano určil, že darovací smlouva uzavřená dne 12.04.2011 mezi dlužníky Janem anonymizovano , nar. 26.01.1953, a Helenou anonymizovano , nar. 25.04.1958, jako dárci, a žalovaným 1) Janem anonymizovano a žalovaným 2) Jiřím anonymizovano , jako obdarovanými, jejímž předmětem byl bezúplatný převod nemovitostí zapsaných na LV č. 981 pro k.ú a obec Vroutek, okres Louny (budova č. p. 183 na st.p.č. 11 a st.p.č. 11, st.p.č. 12, p.č.73/2, p.č. 74/2), je v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 69 INS 5555/2012 a KSUL 69 INS 5556/2012 vůči věřitelům a majetkové podstatě dlužníků neúčinná. V bodu II. výroku dále rozhodl, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníků náhradu nákladů řízení ve výši 14.726,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Své rozhodnutí o povinnosti (KSUL 69 INS 5555/2012) (KSUL 69 INS 5556/2012)

žalovaných uhradit náklady řízení žalobci odůvodnil plným úspěchem žalobce ve věci.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný 2) včas odvolání, jímž napadl toliko II. bod výroku o náhradě nákladů řízení. V odvolání zejména uvedl, že nemá dostatek finančních prostředků na úhradu poloviny náhrady nákladů ve stanovené třídenní lhůtě a navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí v tomto bodu změnil tak, že mu povinnost nahradit náklady řízení žalobci uloží v měsíčních splátkách po 1.000,-Kč.

Odvolací soud přezkoumal shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem v napadené části bodu II. výroku postupem podle § 214 odst.2 písm.e) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a dospěl k následujícímu závěru:

Soud prvního stupně pro své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když povinnost k náhradě nákladů řízení uložil procesně neúspěšným žalovaným. Toto ustanovení totiž stanoví pravidlo, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Rovněž odvolací soud shledal, že rozsah náhrady nákladů zahrnuje druhy nákladů řízení stanovené v § 137 odst. 1 až 3 o.s.ř. (odměna a náhrada nákladů advokáta žalobce), přičemž výše odměny za právní zastoupení žalobce byla stanovená v souladu s 151 odst. 2 o.s.ř. a § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb. a určení nákladů právního zástupce odpovídá postupu upravenému v § 13 odst. 3 a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy v podrobnostech stanovení výše odměny a nákladů právního zastoupení odkazuje odvolací soud zcela na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje.

Pro úhradu stanovené náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci byla žalovaným stanovena obvyklá lhůta 3 dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a žalovaní byli ke splnění této povinnosti zavázáni společně a nerozdílně.

Důvod odvolání podaného žalovaným 2) proti uložené náhradě nákladů řízení spočíval pouze v tom, že žalovanému 2) se k zaplacení této povinnosti nedostává finančních prostředků. Odvolací soud proto posoudil jeho žádost o stanovení měsíčních splátek ve výši 1.000,-Kč a dospěl k závěru, že není nutné v daném případě trvat u žalovaného 2) (a s ohledem na společné uložení povinnosti úhrady ani žalovaného 1) na povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci v uložené třídenní lhůtě, neboť plnění žalovaných připadne do majetkové podstaty dlužníků v insolvenčním řízení, které dosud není skončeno a jeho bezprostřední ukončení lze jen těžko očekávat. Žalovaným proto lze pro splnění povinnosti zaplatit stanovenou náhradu nákladů řízení stanovit lhůtu delší, aniž by tím byl žalobce nedůvodně na svých právech zkrácen. Na druhou stranu se soudu jeví (i s ohledem na délku odvolacího řízení) jako přiměřená lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení v trvání do 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení, aby stanovením delšího časového limitu nebyla ztížena žalobci jeho činnost insolvenčního správce. (KSUL 69 INS 5555/2012) (KSUL 69 INS 5556/2012)

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a rozsudek v napadeném bodu II., tedy ve výroku o náhradě nákladů řízení, usnesením změnil a odvolání žalovaného 2) částečně vyhověl stanovením delší lhůty k plnění, jak je ve výroku uvedeno.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalovaný 2) byl ve svém odvolání úspěšný jen částečně. V souvislosti s odvolacím řízením ostatně účastníkům řízení náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13. února 2013

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Špinková