101 VSPH 456/2015-69
42 ICm 2258/2012 101 VSPH 456/2015-69 (KSHK 42 INS 6735/2012)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: Finanční úřad pro Kraj Vysočina, Územní pracoviště v Havlíčkově Brodě, sídlem Smetanovo nám. 261, Havlíčkův Brod, proti žalované: Mgr. Irena Jonáková, sídlem Horní 14, Havlíčkův Brod, insolvenční správkyně dlužníka STAVOUNIE, s r.o., zast. Mgr. Janou Denemarkovou, advokátkou, sídlem Dolní 105, Havlíčkův Brod, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 42 ICm 2258/2012-58 ze dne 17. března 2015,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 42 ICm 2258/2012-58 ze dne 17. března 2015 se ve výroku pod bodem II. o nákladech řízení mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované Mgr. Jany Denemarkové částku 8.228,-Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované Mgr. Jany Denemarkové částku 1.270,-Kč

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. zastavil řízení o určení pravosti pohledávky žalobce, kterou žalovaná při přezkumném jednání popřela, a to poté, kdy žalobce před jednáním ve věci samé vzal žalobu v plném rozsahu zpět, protože vzal zpět přihlášku této popřené pohledávky. Pod bodem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a tento výrok soud prvního stupně odůvodnil pouze odkazem na § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř.

Proti tomuto usnesení podala včas odvolání žalovaná a napadla jím výrok pod bodem II. o nákladech řízení s tím, že žalobce procesně zavinil zastavení řízení, a proto ho stíhá podle § 146 odst. 2 o.s.ř. povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, jež jí vznikly v souvislosti se zastoupením advokátkou. Navrhla, aby v tomto výroku odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalobce je povinen zaplati žalované na náhradu nákladů řízení 8.228,-Kč.

Žalobce navrhl potvrzení napadeného usnesení ve výroku o nákladech řízení proto, že žalované uhradil již náklady řízení v řízení o určení pravosti vykonatelné pohledávky k žalobě podané insolvenční správkyní, a proto úhradu nákladů tohoto řízení o téže pohledávce považuje za neadekvátní. Obě řízení se týkala téže pohledávky ohledně stejného dlužníka, takže náklady vynaložené na zastoupení advokátem nebyly účelné.

Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. a odvolání žalované shledal důvodným. (KSHK 42 INS 6735/2012)

Soud prvního stupně postupoval nesprávně, když pro své rozhodnutí o nákladech ze zastavovaného řízení aplikoval § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., které se nevztahuje na případy, kdy k zastavení řízení došlo v důsledku procesního zavinění některého z účastníků, v daném případě v důsledku procesního zavinění žalobce, který podanou žalobu vzal zpět nikoliv pro chování žalované po podání této žaloby, nýbrž proto, že sám vzal spornou popřenou pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení zpět. Za této situace podle § 146 odst. 2 věta první je žalobce, který procesně zavinil zastavení řízení, povinen uhradit žalované náklady řízení, jež sestávají z odměny za zastoupení advokátkou za dva úkony právní služby ve výši 3.100,-Kč za jeden úkon podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále advokátní tarif), z režijního paušálu advokáta 2x 300,-Kč podle téže vyhlášky, což s připočtením 21 % DPH činí celkem 8.228,-Kč. To, že žalobce sám podal žalobu na určení pravosti sporné pohledávky, ač k tomu nebyl aktivně legitimován a současně v souladu s insolvenčním zákonem stejnou žalobu podala také žalovaná insolvenční správkyně a obě řízení byla zastavena v důsledku toho, že žalobkyně sama v insolvenčním řízení přihlášku sporné pohledávky vzala zpět, nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro postup soudu podle § 150 o.s.ř. To, že žalovaná byla v řízení zastoupena advokátkou, byť má sama právnické vzdělání, patří mezi základní zákonná práva insolvenčního správce, která musí být stejná, jako práva každého jiného účastníka sporného soudního řízení, v němž insolvenční správce nevykonává vlastní činnost správce, nýbrž je v postavení žalovaného v soudním sporu. Nelze rovněž přehlédnout, že nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému insolvenčnímu správci by znamenalo zmenšení majetkové podstaty dlužníka určené k uspokojení věřitelů, neboť náklady řízení, jež vznikly advokátce žalované, by žalovaná musela zaplatit z majetkové podstaty dlužníka. Bylo přitom jen na úvaze žalobce, zda tuto incidenční žalobu podá, stejně jako jen na něm byla úvaha o tom, zda přihlášku sporné pohledávky v insolvenčním řízení vezme zpět. Důsledky tohoto jednání žalobce nemohou jít k tíží žalované.

Z těchto všech důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.

Žalovaná měla v odvolacím řízení ve věci úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení, jež jí vznikly v souvislosti s jejím zastoupením advokátkou a spočívají v jednom úkonu právní služby ve výši 1.500,-Kč podle § 7 advokátního tarifu, neboť předmět odvolacího řízení je jen peněžité plnění (náklady řízení). Tato odměna byla krácena podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu na polovinu, k tomu byl připočten režijní paušál 300,-Kč a DPH ve výši 21 %.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná