101 VSPH 441/2014-24
59 ICm 3899/2013 101 VSPH 441/2014-24 (KSPA 59 INS 14673/2013)

Usnesení

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudce JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, PhD., vprávní věci žalobce: I. správcovská a konkurzní v.o.s., IČO 26126788, sídlem třída Míru 67, Pardubice, zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, sídlem Čechova 396, Česká Třebová, insolvenční správce dlužníka Jiřího Koláře, proti žalovanému: JUDr. Vladimír Plášil, Jankovcova 1568/12, Teplice, o žalobě na popření vykonatelné pohledávky žalovaného, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích č.j. 59 ICm 3899/2013-12 ze dne 22.ledna 2014, takto:

I. Usnesení Krajského soudu vHradci Králové, pobočka VPardubicích č.j. 59 ICm 3899/2013-12 ze dne 22.ledna 2014 se ve výroku pod bodem II. o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení krukám Mgr. Martina Cervinky částku 1.343,-Kč.

Odůvodnění

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ve výroku uvedeným usnesením pod bodem I. zastavil řízení o žalobě insolvenčního správce na popření vykonatelné pohledávky přihlášené žalovaným do insolvenčního řízení, a to poté, kdy žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět. Pod bodem II.výroku pak soud I.stupně uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 12.342,-Kč, což jsou náklady, jež žalobci vznikly v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Své rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil soud I.stupně tím, že žalovaný zavinil zastavení tohoto řízení, nebot po podání incidenční žaloby vzal v insolvenčním řízení zpět přihlášku sporné pohledávky, jež byla předmětem tohoto sporu. Pod bodem III.výroku pak soud uznal žalovaného povinným zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč.

Jen proti výroku pod bodem II. o náhradě nákladů řízení podal žalovaný včas odvolání a navrhl v něm, aby jej odvolací soud změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nebot má za to, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro použití § 150 o.s.ř. při rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení. V odvolání zejména uvedl, že důvod zastavení řízení nerozporuje, ale má za to, že se soud nevypořádal se skutečnostmi

(KSPA 59 INS 14673/2013) tvrzenými žalovaným v jeho podání, kterým bral přihlášku sporné pohledávky zpět. Důvodem zpětvzetí přihlášky bylo především to, že vedle sebe existují dva různé judikaturní přístupy insolvenčních soudů, pokud jde o přihlášené pohledávky soudního exekutora obsažené v exekutorském příkazu, a nelze klást k tíži žalovanému, že za nejednotného rozhodování soudů o pohledávkách exekutora přihlášených do insolvenčních řízení, se rozhodl vzít svou přihlášku pohledávky zpět. Soud nepřihlédl ktomu, že sám žalobce v žalobě konstatuje, že podle něj jde o pohledávku nevykonatelnou. Pak ovšem žalobce nebyl oprávněn podávat žalobu na popření vykonatelné pohledávky, nýbrž měl žalovaného sám vyzvat k podání incidenční žaloby, což neučinil. Má za to, že žalobce nepostupoval hospodárně, když vynakládal z majetkové podstaty výdaje na právního zástupce, když důvodem podání incidenční žaloby bylo jeho přesvědčení o nevykonatelnosti pohledávky odvolatele.

Zalobce vyvracel vývody odvolání a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu I.stupně ve výroku o nákladech řízení jako věcně správné potvrdil.

Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadené usnesení postupem podle § 214 odst.2 písm.e) o.s.ř. a odvolání žalovaného neshledal důvodným.

Soud I.stupně při svém rozhodnutí správně aplikoval stanovení § 146 odst.2 věta druhá o.s.ř. s ohledem na to, že žalobce vzal žalobu na popření vykonatelné pohledávky zpět poté, kdy žalobce po podání incidenční žaloby vzal zpět přihlášku sporné pohledávky, takže odpadl právní důvod zjišťovat pravost sporné pohledávky a procesní zavinění na zastavení řízení je tak jednoznačně na straně žalovaného.

Důvody uváděné žalovaným v odvolání pro použití § 150 o.s.ř. nelze pod toto zákonné procesní ustanovení podřadit, jestliže těmito důvody je jiné právní hodnocení sporu ve věci samé žalovaným s poukazem na nejednotnost rozhodovací praxe soudu o přihlášených pohledávkách exekutora do insolvenčního řízení.

Žalobce přihlášenou pohledávku přezkoumal na přezkumném jednání jako pohledávku vykonatelnou, a postupoval proto v souladu s insolvenčním zákonem, když sám podal žalobu na j ejí popření a zpětvzetí přihlášky pohledávky, jež je předmětem incidenčního sporu, bylo jen právem žalovaného, nikoliv jeho povinností. Žalovaný si při tomto svém konání musel být vědom jeho následků včetně své eventuální povinnosti hradit žalobci náklady incidenčního sporu. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem zkoumá jen procesní zavinění na zastavení řízení, ale nemůže se ani předběžně vyjadřovat k věci samé, tedy k hmotněprávním námitkám uplatněným v odvolání. Náklady, jež žalobci vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem, jsou účelně vynaloženými náklady řízení ve smyslu § 142 odst.1 o.s.ř. Insolvenční správce v incidenčním sporu má postavení účastníka řízení, a má proto, jako každý jiný účastník sporu, zákonné právo na zastoupení zástupcem na základě plné moci, nebot v incidenčním sporu nejde o vlastní výkon činnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

Z těchto všech důvodů odvolací soud usnesení soudu I.stupně ve výroku o nákladech řízení jako věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř., nebot náklady řízení byly přiznány soudem ve správné výši.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst.1 ve spojení s § 224 odst.1 o.s.ř.

(KSPA 59 INS 14673/2013)

Žalobce měl v odvolacím řízení úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení jež mu vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem, který v odvolacím řízení učinil jeden úkon právní služby v podobě písemného vyjádření k odvolání. Předmětem odvolacího řízení bylo peněžité plnění a proto výše odměny byla stanovena podle § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb. částkou 1620,-Kč, která byla podle § 11 odst. 2 téže vyhlášky krácena na 1/2. Dále byl přiznán jeden režijní paušál advokáta ve výši 300,-Kč a DPH ve výši 21%.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst.1 písm.e) o.s.ř.).

V Praze dne 1.září 2014

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dančová Dominika