101 VSPH 369/2012-11
88 ICm 3175/2012 101 VSPH 369/2012-11 (MSPH 88 INS 8429/2010)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v právní věci žalobce: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Nepilova 903/1, Praha 9, proti žalovanému: Ing. Petr Beneš, sídlem Na Jezerce 1339/43, Praha 4, insolvenční správce dlužníka Jiřího Štěpánka, o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty žalobce, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 88 ICm 3175/2012-4 ze dne 5. listopadu 2012, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 88 ICm 3175/2012-4 ze dne 5. listopadu 2012 se mění tak, že řízení se nezastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením zastavil řízení o žalobě na vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty u dlužníka (žalobce) ve smyslu § 322 o.s.ř. s odůvodněním, že žalobcem ve sporu je dlužník, vůči němuž je zahájeno soudem insolvenční řízení a dne 8.11.2011 soud prohlásil na jeho majetek konkurs. Žalobce tak není osobou oprávněnou nakládat s majetkovou podstatou, a není tedy oprávněn ani podat žalobu proti insolvenčnímu správci na vyloučení věcí z majetkové podstaty podle § 225 IZ, neboť toto právo přísluší pouze třetím osobám. Dlužník může uplatnit vůči insolvenčnímu správci toliko vynětí majetku z majetkové podstaty § 226 IZ z důvodů tam uvedených, avšak nemůže podávat žalobu podle § 225 IZ. Domáhat se svého práva postupem podle § 226 IZ tak podle soudu prvního stupně žalobci nic nebrání, a o takovém jeho návrhu pak rozhodne insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, v němž zejména uvedl, že postup soudu prvního stupně je přepjatě formalistický, neboť měl návrh žalobce posoudit podle obsahu. Pokud by tak učinil, musel by z něho jednoznačně dovodit, že jde o jeho návrh podle § 226 IZ, neboť se domáhá, aby ze soupisu majetkové podstaty dlužníka byly vyloučeny (vyňaty) movité věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, tedy věci, které jsou uvedeny § 322 o.s.ř., neboť jde o osobní věci nebo o věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Je přesvědčen, že k podání takového návrhu je aktivně legitimován a o jeho návrhu měl insolvenční soud rozhodnout.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm.e) o.s.ř. a odvolání shledal důvodným.

Soud prvního stupně při svém rozhodování zaměnil otázku způsobilosti být účastníkem řízení podle § 107 o.s.ř. s otázkou aktivní legitimace žalobce ve sporu. Žalobcem je fyzická osoba, která má zásadně způsobilost k právům a povinnostem a k právním úkonům až do své smrti, event. do doby, než soud rozhodl o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. 88 ICm 3175/2012 (MSPH 88 INS 8429/2010)

Dlužník je podle § 14 odst. 1 IZ účastníkem insolvenčního řízení a účastníkem incidenčních řízení jsou podle § 16 odst. 1 IZ především žalobce-v dané věci fyzický dlužník.

Pokud soud prvního stupně posoudil podání žalobce označené žaloba o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty žalobce ve smyslu § 322 o.s.ř. jako žalobu na vyloučení movitých věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka podle § 225 IZ a dovodil, že k podaní takové žaloby není dlužník aktivně legitimován, pak je to důvod pro odmítnutí takové žaloby podle § 160 odst. 4 IZ, nikoliv pro zastavení řízení pro neodstranitelnou podmínku řízení.

Takový postup soudu prvního stupně však bude namístě až tehdy, kdy soud postaví najisto s ohledem na obsah žaloby a na to, čeho se v dlužník domáhá, zda nejde, jak tvrdí dlužník ve svém odvolání, o jeho návrh podle § 226 IZ, tedy, zda se podaným návrhem žalobce nedomáhá vynětí movitých věcí ze soupisu majetkové podstaty, které podle názoru dlužníka nelze postihnout výkonem rozhodnutí (§ 207 IZ).

Pokud měl soud prvního stupně zato, že ze skutkových údajů uvedených v žalobě nelze posoudit, zda jde o návrh podle § 225 IZ či o návrh podle § 226 IZ, pak měl postupovat podle § 226 odst. 3 IZ a usnesením žalobce vyzvat k odstranění vad návrhu a pokud (jak žalobce v odvolání tvrdí) jde o návrh podaný dlužníkem podle § 226 IZ, pak soud takovému návrhu neměl přiřazovat spisovou značku sporného incidenčního řízení, protože, jak vyplývá z § 226 odst. 5 IZ, o takovém návrhu dlužníka rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti, a proti jeho rozhodnutí je odvolání přípustné. O takovém návrhu dlužníka však nelze rozhodovat jako o incidenční žalobě ve sporném řízení.

Z těchto všech důvodů proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že řízení se nezastavuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 10. prosince 2012

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová