101 VSPH 358/2015-26
56 ICm 107/2015 101 VSPH 358/2015-26 (KSPA 56 INS 19253/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: BONUS PRAHA Investment, a.s., sídlem Vinohradská 1511/213, Praha 10, zastoupená Mgr. Michalem Müllerem, advokátem, sídlem Počernická 988/8, Praha 10, proti žalovanému: Mgr. Vladimír Nožka, sídlem J.M.Marků 58, Lankšroun, insolvenční správce dlužnice Jany Krůzové, o určení pořadí pohledávky, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 56 ICm 107/2015-4 ze dne 24. února 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 56 ICm 107/2015-4 ze dne 24. února 2015 se mění tak, že se žaloba neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným usnesením odmítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhá proti žalovanému insolvenčnímu správci určení, že její pohledávka ve výši 1.110.775,74 Kč je pohledávkou zajištěnou a to podle § 160 odst. 4 věta první insolvenčního zákona (dále jen IZ), neboť žalobkyně podala žalobu opožděně. Svůj závěr o opožděnosti žaloby odůvodnil tím, že sporná pohledávka žalobkyně byla přezkoumána na přezkumném jednání, jehož se žalobkyně zúčastnila (24.11.2014), takže ode dne konání přezkumného jednání začala žalobkyni běžet třicetidenní lhůta k podání této incidenční žaloby, která skončila 29.12.2014. Žalobkyně však žalobu doručila insolvenčnímu soudu až dne 13.1.2015, tedy po uplynutí lhůty stanovené v § 198 odst. 1 IZ. Má za to, že na běh lhůty nemá vliv to, že žalovaný žalobkyni písemně vyrozuměl o výsledcích přezkumného jednání ve smyslu § 197 odst. 2 IZ. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 202 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž namítala nesprávnost právního závěru soudu prvního stupně o opožděnosti žaloby a poukazovala na to, že se přezkumného jednání dne 24.11.2014, na němž byla sporná pohledávka přezkoumána a částečně žalovaným popřena, zúčastnila, nicméně žalovaný žalobkyni písemně vyrozuměl o popření pohledávky a toto písemné vyrozumění doručil žalobkyni 29.12.2014, a proto žalobkyně postupovala podle § 198 odst. 1 IZ, podle něhož neskončí lhůta pro podání žaloby dříve, než uplynutím 15ti dnů od doručení vyrozumění insolvenčního správce. Z toho vyplývá, že poslední den lhůty k podání incidenční žaloby byl 13.1.2015 a v tento den žalobu soudu (KSPA 56 INS 19253/2014) prvního stupně doručila. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně shledal důvodným.

Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně se zúčastnila přezkumného jednání, na němž byla přihlášená pohledávka žalobkyně popřena co do pořadí, a stejně tak je nesporné, a v odvolacím řízení doložené sdělením insolvenčního správce žalobkyni z 23.12.2014, že žalovaný, i přes účast žalobkyně na přezkumném jednání, jí zaslal a doručil písemné vyrozumění obsahující informaci o částečném popření přihlášené pohledávky žalobkyně na přezkumném jednání a poučil ji v něm o tom, že v rozsahu popření je třeba podat incidenční žalobu a lhůta k jejímu podání je zachována, dojde-li žaloba soudu poslední den 30ti denní, popřípadě 15ti denní lhůty insolvenčnímu soudu ve smyslu § 198 odst. 1 IZ. Z přiložené doručenky pak vyplývá, že vyrozumění žalovaného bylo žalobkyni doručeno 29.12.2014.

Vycházeje z těchto zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že zvolil-li žalovaný přes účast žalobkyně na přezkumném jednání postup podle § 197 odst. 2 věta za středníkem IZ, pak žalobkyni běžela 15ti denní lhůta k podání incidenční žaloby ve smyslu § 198 odst. 1 IZ od doručení písemného vyrozumění insolvenčního správce podle § 197 odst. 2 IZ. Tato lhůta žalobkyni skončila 13.1.2015. Incidenční žalobu žalobkyně doručila insolvenčnímu soudu 13.1.2015, tedy včas.

Z těchto důvodů proto odvolací soud za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se žaloba pro opožděnost neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 4. srpna 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná