101 VSPH 343/2013-400
33 ICm 245/2013 101 VSPH 343/2013-400 (KSPH 37 INS 23802/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr.Františka Ku ery a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr.Ivy Novotné v právní vďci žalobc : a) LESS & FOREST, s.r.o., IyO 27106632, sídlem Bohdane 136, zast. JUDr. Lu kem Chvostou, advokátem, sídlem Na P íkopď 8, Praha 1, b) Mgr. Monika Cihelková, sídlem Opletalova 57, Praha 1, insolven ní správkynď dlužníka LESS & FOREST, s.r.o., zast. Mgr. Jakubem Frölichem, advokátem, sídlem Dlouhá 13, Praha 1, za ú asti vedlejšího ú astníka na stranď žalobc : KALESPOL ST ÍBRO, s.r.o., IyO 28045203, sídlem Plzeěská 250, St íbro, zast. Mgr. Liborem Kaslem, LL.M., advokátem se sídlem Palackého 1, Praha 1, proti žalovanému: Lesy yeské republiky, s.p., IyO 42196451, sídlem P emyslova 1106, Hradec Králové, zast. JUDr. Romanem Poláškem, advokátem, sídlem Trojanova 12, Praha 2, o ur ení neplatnosti, eventuálnď neú innosti právních úkon dlužníka a o zaplacení ástky celkem 2.153.665.618,40 K s p íslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze .j. 33 ICm 245/2013-319 ze dne 11. ervence 2013,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Praze .j. 33 ICm 245/2013-319 ze dne 11. ervence 2013 se mďní takto:

K projednání a rozhodnutí vďci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 33 ICm 245/2013 jsou v ásti žaloby, z níž se žalobci domáhají na žalovaném zaplacení plnďní z neplatných, eventuálnď neú inných úkon dlužníka v celkové výši 2.153.665.618,40 K s p íslušenstvím, v prvním stupni p íslušné okresní soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude vďc v tomto rozsahu postoupena k dalšímu ízení Okresnímu soudu v Hradci Králové.

Od vodnďní:

Krajský soud v Praze rozhodl usnesením .j. 33 ICm 245/2013-319 ze dne 11. ervence 2013 o zamítnutí námitky místní nep íslušnosti Krajského soudu v Praze k projednání žaloby v této vďci v ásti, v níž se žalobci domáhají vydání plnďní v celkové výši 2.153.665.618,40 K s p íslušenstvím. Vyšel p itom z právního názoru Vrchního soudu v Praze o tom, že žalobce namítl nikoliv vďcnou, ale jen místní nep íslušnost krajského soudu, kterou tento soud neshledal d vodnou. Poukázal na to, že žalovaný namítal místní nep íslušnost insolven ního soudu jen ve vztahu k nároku na zaplacení plnďní z neplatných, eventuálnď neú inných právních úkon dlužníka. Oba uvedené nároky spojil žalobce ke spole nému projednání podanou žalobou, takže podle § 89 o.s. . platí, že soud, který je p íslušný k ízení o ur ité vďci, je p íslušný i k ízení o vďcech s ní spojených, o vzájemných návrzích žalovaného s výjimkou vďcí uvedených v § 88 o.s. . Z toho vyplývá i místní p íslušnost insolven ního soudu k ízení o ásti žaloby týkající se žaloby na plnďní. 33 ICm 245/2013 (KSPH 37 INS 23802/2012)

Proti tomuto usnesení podal žalovaný v as odvolání, v nďmž zejména poukázal na to, že spory o vydání plnďní z neplatných nebo neú inných právních úkon dlužníka nejsou inciden ními spory, které insolven ní zákon taxativnď vypo ítává v § 159, a již proto nem že napadené usnesení, by se týká jen místní nep íslušnosti, obstát. Jestliže nejde v ásti žaloby na plnďní o inciden ní spor, nem že být místnď p íslušným, ale ani vďcnď p íslušným Krajský soud v Praze jako soud insolven ní a v této souvislosti poukázal zejména na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.11.2010 sp.zn. Ncp 2311/2010, v nďmž se Vrchní soud zabýval povahou sporu o vydání plnďní z neplatného i neú inného úkonu do majetkové podstaty dlužníka a zaujal v nďm stanovisko, že pokud nebude neplatnost právního úkonu zjištďna pravomocným rozhodnutím insolven ního soudu, nevznikne v insolven ním ízení ani povinnost vydat bezd vodné obohacení získané plnďním z takového neplatného úkonu. Penďžitou pohledávku v podobď plnďní získaného z neplatného i neú inného úkonu dlužníka m že insolven ní správce vymáhat toliko žalobou na zaplacení podle § 294 odst. 1 insolven ního zákona. I z toho je patrné, že nem že být ve vďci p íslušný Krajský soud v Praze jako soud insolven ní. Nejsou-li spory o vydání plnďní do majetkové podstaty inciden ním sporem, nem že je rozhodovat insolven ní soud, nebo není soudem vďcnď i místnď p íslušným. V žádném p ípadď podle žalovaného neobstojí právní závďr soudu prvního stupnď, že žaloba na ur ení neplatnosti, eventuálnď neú innosti právních úkon dlužníka žaloba na plnďní jsou vďci spojené ve smyslu § 89 o.s. . Navrhl proto, aby odvolací soud napadené usnesení zmďnil a rozhodl o vylou ení ízení o žalobď na zaplacení plnďní z neplatných i neú inných úkon dlužníka samostatnému projednání a aby v této ásti vďc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místnď p íslušnému.

Vrchní soud v Praze (poté, co konstatoval, že obdobnou otázku ešil již v ízení o odvolání vedeném pod sp.zn. 101 VSPH 289/2013 do usnesení Krajského soudu v Praze .j. 33 ICm 244/2013-245 ze dne 11. ervence 2013) p ezkoumal napadené usnesení a dospďl k následujícím závďr m:

Soud I. stupnď rozhodl v napadeném usnesení o námitce místní nep íslušnosti vznesené žalovaným ve vztahu ke Krajskému soudu v Praze, a vztahující se k ásti žaloby, v níž se žalobci domáhají vydání plnďní z neplatných, eventuálnď neú inných právních úkon dlužníka do majetkové podstaty a tuto námitku neshledal d vodnou.

Z obsahu spisu p itom vyplývá, že Krajský soud v Praze jako soud prvního stupnď nejprve p edložil dne 30.5.2013 spis týkající se žaloby na ur ení neplatnosti, eventuálnď neú innosti právních úkon dlužníka a o vydání plnďní z tďchto neú inných úkon do majetkové podstaty dlužníka k rozhodnutí o vďcné p íslušnosti podle § 104a odst. 2 a 5 o.s. ., a to k námitce žalovaného o vďcné a místní nep íslušnosti tohoto krajského soudu ze dne 2.5.2013.

Vrchní soud v Praze jako soud nad ízený Krajskému soudu v Praze spis vrátil bez vďcného vy ízení s tím, že se nejedná o námitku vďcné nep íslušností, ale toliko o námitku místní nep íslušnosti, o níž musí rozhodnout soud prvního stupnď.

Podle pokyn Vrchního soudu v Praze vydal soud prvního stupnď napadené usnesení, kterým zamítl námitku místní nep íslušnosti Krajského soudu v Praze k projednání žaloby v této vďci v ásti, v níž se žalobci domáhají vydání plnďní v celkové výši 2.153.665.618,40 K s p íslušenstvím. Vyšel p itom z právního 33 ICm 245/2013 (KSPH 37 INS 23802/2012) názoru Vrchního soudu v Praze o tom, že žalobce namítl nikoliv vďcnou, ale jen místní nep íslušnost krajského soudu, kterou tento soud neshledal d vodnou.

Soud prvního stupnď tedy vďc k rozhodnutí o své vďcné nep íslušnosti již Vrchnímu soudu v Praze p edložil, ten však o ní nerozhodl z d vod , jež uvádí v dopisu ze 4.7.2013.

Po opďtovném posouzení vďcné i místní p íslušnosti soudu k projednání vďci ve shora uvedeném rozsahu Vrchní soud v Praze dospďl k závďru, že námitka žalobce, již nazval i námitkou vďcné nep íslušnosti, není sice dostate nď a správnď zd vodnďna (o vďcnou nep íslušnost jde vždy mezi soudy r zných stupě , nap . mezi okresním a krajským soudem), nicménď vzhledem k tomu, že ji žalovaný opakoval i ve svém odvolání proti napadenému usnesení a vzhledem k tomu, že ve smyslu § 103 o.s. . platí, že kdykoliv za ízení soud p ihlíží k tomu, zda jsou splnďny podmínky, za nichž m že rozhodnout ve vďci samé a podle § 104a odst. 1 o.s. . platí, že vďcnou p íslušnost zkoumá soud (tedy i bez návrhu i bez námitky ú astníka) kdykoliv za ízení, je t eba otázku sporné vďcné p íslušnosti soudu prvního stupnď vy ešit již v tomto stadiu ízení. Vrchní soud v Praze je soudem nad ízeným Krajskému soudu v Praze ve smyslu § 104a odst. 2 o.s. ., a proto je soudem oprávnďným o vďcné p íslušnosti soudu prvního stupnď rozhodnout.

Vrchní soud v Praze zmďnil napadené usnesení zp sobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení, a to z následujících d vod :

Pro ú ely rozhodnutí o vďcné p íslušnosti soudu v dané vďci je nezbytné posoudit, zda spor o vydání plnďní z neplatného i neú inného úkonu do majetkové podstaty dlužníka je inciden ním sporem ve smyslu § 159 odst.1 IZ.

Žalobce primárnď uplatěuje nárok z neplatné smlouvy, tedy z hlediska právní kvalifikace, jež se prozatím podává ze žaloby, nárok z bezd vodného obohacení. Insolven ní zákon v ustanovení § 233 odst. 1 p edpokládá, že bezd vodné obohacení bude vydáno, jen jestliže byla zjištďna neplatnost smlouvy nebo jiného právního úkonu pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného p íslušného orgánu. Neplatnost právního úkonu m že být v pr bďhu insolven ního ízení zjištďna ve výroku pravomocného rozhodnutí insolven ního soudu. P itom platí, že dokud nebude neplatnost právního úkonu zjištďna pravomocným rozhodnutím insolven ního soudu, nevznikne v insolven ním ízení ani povinnost vydat bezd vodné obohacení získané plnďním z takového neplatného úkonu. Insolven ní zákon tedy p edpokládá dvď fáze uplatnďní právních následk neplatných úkon a v návaznosti na to vedení dvou spor . V první fázi jde o zjištďní neplatnosti rozhodnutím insolven ního soudu na základď žaloby insolven ního správce; tento spor je z hlediska pravidel vďcné p íslušnosti soudu inciden ním sporem ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 IZ a § 9 odst. 4 o.s. .

Jakmile byla neplatnost právního úkonu zjištďna pravomocným rozhodnutím insolven ního soudu, insolven ní správce zapíše p edmďt bezd vodného obohacení do soupisu majetkové podstaty a pohledávku uplatní v i tomu, kdo se bezd vodnď obohatil. Jestliže tato osoba neplní dobrovolnď, je insolven ní správce povinen vymáhat plnďní ve prospďch majetkové podstaty. V této druhé fázi uplatnďní neplatnosti právního úkonu jde o vymáhání pohledávek ve prospďch majetkové podstaty ve smyslu ustanovení § 294 odst. 1 IZ. Penďžitou pohledávku insolven ní správce takto vymáhá žalobou na plnďní (zaplacení). Spory vzniklé na základď žalob 33 ICm 245/2013 (KSPH 37 INS 23802/2012) podle § 294 IZ nejsou inciden ními spory; pro ur ení vďcné p íslušnosti soudu se v tďchto sporech nepoužije ustanovení § 9 odst. 4 o.s. .

Obdobnď je tomu (obecnď vzato i v dané vďci) ve vztahu nároku na ur ení neú innosti dlužníkova právního úkonu cestou odp r í žaloby podle § 239 odst. 1 IZ (který žalobce uplatnil in eventuum.) Touto žalobou je zahájeno sporné ízení, jež je z hlediska výše zmínďných pravidel vďcné p íslušnosti též inciden ním sporem. Teprve pravomocným rozhodnutím, kterým insolven ní soud vyhoví odp r í žalobď, se zakládá neú innost dlužníkova právního úkonu a dnem právní moci rozhodnutí insolven ního soudu náleží dlužníkovo plnďní do majetkové podstaty (§ 239 odst. 4 IZ).

Na základď pravomocného rozhodnutí insolven ního soudu o neú innosti dlužníkova právního úkonu insolven ní správce zapíše dlužníkovo plnďní do soupisu majetkové podstaty. O zápisu vyrozumí osobu, která byla žalovaným v inciden ním sporu z odp r í žalobď, nebo tato osoba má povinnost vydat dlužníkovo plnďní do majetkové podstaty. Nesplní-li tato osoba svou povinnost dobrovolnď, insolven ní správce se domáhá žalobou podle § 294 odst. 1 IZ vydání plnďní do majetkové podstaty (v dané vďci žalobou na zaplacení). Tento spor není inciden ním sporem; pro ur ení vďcné p íslušnosti soudu se v tďchto sporech rovnďž nepoužije ustanovení § 9 odst. 4 o.s. .

Potud-tedy co do p edpokladu, že žalobcem uplatnďný nárok na vydání plnďní do majetkové podstaty dlužníka není inciden ním sporem-jsou závďry žalovaného správné.

K projednání žaloby o vydání plnďní z neú inného úkonu do majetkové podstaty dlužníka jsou v prvním stupni p íslušné okresní soudy (k tomu viz nap . usnesení vrchního soudu v Praze .j. Ncp 2311/2010-16, .j. 102 VSPH 76/2013-15 a .j. 101 VSPH 74/2013-15).

Soud prvního stupnď tak p ed asnď v napadeném usnesení posuzoval svou místní p íslušnost p edtím, než byla postavena najisto jeho vďcná p íslušnost, nebo místnď p íslušným m že být pouze ten soud, který je sou asnď soudem vďcnď p íslušným.

Právním d vodem (ve smyslu skute ností, na nichž se uplatnďné právo zakládá) této žaloby je pravomocné rozhodnutí insolven ního soudu o zjištďní neplatnosti právního úkonu i o jeho neú innosti (a soupis majetkové podstaty); o jakou smlouvu i jiný neplatný nebo neú inný právní úkon šlo podle hmotného práva, není již v sledovaných souvislostech významné. Není významné ani postavení ú astník , tedy zda jsou podnikateli, protože nemá významu zda p vodní vztah byl vztahem obchodnď závazkovým. Jinak e eno, insolven ní správce žalobou na vydání plnďní z neplatného i neú inného právního úkonu uplatěuje nárok na který nepamatuje žádné z ustanovení § 9 odst. 2 a 3 o.s. .

Platí tedy, že v ízení o vydání plnďní z neplatného i neú inného úkonu dlužníka do majetkové podstaty jsou v prvním stupni ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 IZ a § 9 odst. 1 o.s. . p íslušné okresní soudy.

Proto Vrchní soud v Praze rozhodl (shodnď jako ve vďci 101 VSPH 289/2013) o vďcné nep íslušnosti Krajského soudu v Praze v ásti ízení, jež je ozna ena 33 ICm 245/2013 (KSPH 37 INS 23802/2012) v bodu I. výroku. Jelikož podle stávajícího obsahu spisu má žalovaný sídlo v obvodu Okresního soudu v Hradci Králové, rozhodl Vrchní soud v Praze, že tomuto soudu bude vďc v této ásti postoupena po právní moci usnesení.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od jeho doru ení k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Praze dospďje dovolací soud k závďru, že napadené usnesení závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď a nebo má-li být dovolacím soudem ešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 6. listopadu 2013

JUDr. František K u e r a, v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová