101 VSPH 316/2012-112
45 ICm 325/2011 101 VSPH 316/2012-112 (KSHK 45 INS 12746/2010)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v právní věci žalobce: PROFI CREDIT Czech, a.s., IČO 61860069, sídlem Jindřišská 24, Praha 1, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem, sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalované: IREKON, v.os., IČO 28781309, sídlem Palackého 211, Turnov, insolvenční správce dlužníka Michala Pivody, zast. Mgr. Martinou Francúz Bezděkovou, advokátkou, sídlem Palackého 211, Turnov, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 45 ICm 325/2011-98 ze dne 9. srpna 2012

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 45 ICm 325/2011-98 ze dne 9. srpna 2012 se ve výroku pod bodem III. o nákladech řízení mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martiny Francúz Bezděkové částku 8.998,-Kč.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení 800,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martiny Francúz Bezděkové. Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I. určil pravost pohledávky žalobce za dlužníkem Michalem Pivodou ve výši 9.333,-Kč a v části, v níž se žalobce domáhal určení pravosti pohledávky ve výši 42.683,-Kč, žalobu zamítl. Pod bodem II. pak určil pravost pohledávky žalobce za stejným dlužníkem ve výši 8.333,-Kč, a v části, v níž se žalobce domáhal určení pravosti pohledávky ve výši 23.904,-Kč, žalobu zamítl. Pod bodem III. pak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vyhovující část výroku pod bodem I. a II. zdůvodnil soud prvního stupně tím, že shledal částečně neplatnými ujednání o výši smluvní odměny žalobce za spotřebitelský úvěr poskytnutý dlužníkovi, a to nad částku v níž ujednání o smluvní odměně převyšuje 1/3 skutečně poskytnuté půjčky. Do této výše proto shledal pravost pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení z titulu smluvních odměn ve výši uvedené ve vyhovujících výrocích pod bodem I. a II., zatímco ve zbytku přihlášenou pohledávku z titulu smluvní odměny zamítl s tím, že v této části jde o ujednání ve spotřebitelských smlouvách neplatná. Výrok o nákladech řízení pod bodem III. pak odůvodnil soud prvního stupně pouze odkazem na § 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že podle výsledků řízení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým napadla toliko výrok o náhradě nákladů řízení pod bodem III. a navrhla, aby odvolací soud tento výrok změnil a žalované přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení, která jí vznikla v souvislosti s jejím zastoupením advokátem, neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného nebyl shodný nebo téměř shodný. Žalobce měl úspěch se svou žalobou jen do 21%, zatímco v 79% úspěch neměl, a proto je namístě, aby byla žalované přiznána poměrná část nákladů řízení, a to ve výši 58% nákladů skutečně vzniklých v souvislosti s právním zastoupením advokátem. 45 ICm 325/2011 (KSHK 45 INS 12746/2010)

Žalobce vyvracel vývody odvolání a navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil a přihlédl přitom k tomu, že zastoupení insolvenčního správce advokátem bylo zcela nedůvodné, jelikož většina společníků insolvenčního správce má právnické vzdělání.

Odvolací soud v napadeném výroku přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 214 odst. 2 písm.b) o.s.ř. a odvolání žalované shledal důvodným.

Odvolací soud především poukazuje na to, jestliže ani jednomu z účastníků, kteří měli ve věci úspěch jen částečný, soud prvního stupně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, je evidentní, že při svém rozhodování neaplikoval § 142 odst. 3, jak nesprávně uvedl v odůvodnění napadeného rozsudku, nýbrž aplikoval § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Podle názoru odvolacího soudu by při částečném úspěchu žalobce i žalované ve sporu bylo namístě rozhodnutí o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení jen v případě, kdy poměr úspěchu a neúspěchu každého z účastníků by byl vyrovnaný, nikoliv však v tomto případě, kdy žalobce měl ve věci úspěch z 21% a žalovaná měla úspěch ve výši 79%, tedy v naprosto podstatné části. Pak je namístě přiznat žalovanému poměrnou část nákladů řízení, která se stanoví tak, že od úspěchu žalovaného se odečte úspěch žalobce a rozdíl, tj. 58% nákladů řízení je třeba přiznat ve sporu mnohem více úspěšné žalované proti žalobci, který měl úspěch jen z 21%.

Z těchto důvodů změnil odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení podle § 220 odst. 3 tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 8.998,-Kč. Přiznaná náhrada nákladů řízení zahrnuje náklady, jež žalované vznikly v souvislosti s jejím zastoupením advokátem, a to paušální odměnu advokáta 9.000,-Kč podle § 8 vyhl.č. 484/2000 Sb., 5 x 300,-Kč režijní paušál advokáta, cestovně 3.197,-Kč a náhrada promeškaný čas 1.800,-Kč. Z celkové této částky náleží žalované 58%, tedy 8.998,-Kč.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná měla s odvoláním úspěch a má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Přiznaná náhrada zahrnuje paušální odměnu advokáta podle § 14 odst. 3 vyhl.č. 484/2000 Sb. krácenou podle § 18 odst. 1 téže vyhlášky na polovinu a 1 x 300,-Kč režijní paušál advokáta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 6. listopadu 2012

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová