101 VSPH 312/2013-36
41 ICm 3139/2011 101 VSPH 312/2013-36 (KSHK 41 INS 13846/2011)

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr. Františka Ku ery a soudc JUDr. Ivy Novotné a Mgr. Luboše Dörfla v právní vďci žalobce: Euro Benefit, a.s., IyO 25120514, sídlem Truhlá ská 1108/3, Praha 1, zast. Mgr. Janem Pet íkem, advokátem, Týnská 12, Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Ing. Tomáš Matoušek, sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, insolven ní správce dlužnice Jitky Frýdové, zast. JUDr. Milanem Novákem, advokátem, sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, o ur ení existence pohledávky, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové .j. 41 ICm 3139/2011-24 ze dne 5. kvďtna 2013,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové .j. 41 ICm 3139/2011-24 ze dne 5. kvďtna 2013 se zrušuje a vďc se vrací tomuto soudu k dalšímu ízení.

Od vodnďní:

Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupnď ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I. výroku ur il existenci pohledávky žalobce za dlužnicí ve výši 9.949,10 K , a pod bodem II. výroku rozhodl, že žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení.

P i svém rozhodování vyšel soud prvního stupnď z tďchto zjištďní: -žalobce p ihlásil do insolven ního ízení pohledávku v celkové výši 6.949,10 K a právním d vodem p ihlášky byla smďnka, -p i p ezkumném jednání žalovaný shora uvedenou pohledávku zjistil ve výši 546,-K a pop el ji ve výši 6.403,10 K , -smďnkou vystavenou dlužnicí 14.6.2011 se žalovaná zavázala zaplatit žalobci ástku 6.929,70 K k rukám žalobce se splatností 7.8.2011.

Z tďchto zjištďní dovodil soud prvního stupnď závďr, že žaloba je d vodná, nebo p edmďtem sporu byl smďne ný závazek a nikoliv závazek z úvďrové smlouvy, když p edložená smďnka má náležitosti smďnky vlastní, jak pokud jde o smďne nou jistinu, tak i pokud jde o 6% smďne ný úrok p ihlášený jen do dne prohlášení úpadku, p i emž žalovaný netvrdil ani nevyšlo najevo, že by závazek z této smďnky zanikl. Výrok o nákladech ízení od vodnil soud prvního stupnď odkazem na § 202 odst. 1 IZ.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v as odvolání, v nďmž navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupnď zmďnil tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá. V odvolání poukázal zejména na to, že insolven ní správce dlužníka ze smďnky je oprávnďn v insolven ním ízení vznášet a již absolutní i relativní kauzální námitky proti smďnce v etnď excesivního vyplnďní blankosmďnky. P edmďtná smďnka, která byla právním d vodem p ihlášky, je blankosmďnkou zajiš ující jinou pohledávku, tedy jedná se toliko o zajiš ovací prost edek a soudní teorie i praxe se již za ú innosti zákona o konkursu a 41 ICm 3139/2011 (KSHK 41 INS 13846/2011) vyrovnání sjednotila na tom, že v inciden ních sporech správci náleží právo vznášet jak absolutní námitky proti uplatnďné smďne né pohledávky, tak i kauzální námitky proti smďnce. Absolutní i kauzální námitky žalovaného byly i právním d vodem pop ení žalobcovy pohledávky a s tďmito jeho námitkami se soud prvního stupnď nijak nevypo ádal.

Odvolací soud p ezkoumal napadený rozsudek jako již ízení jemu p edcházející podle § 214 odst. 2 písm.d) o.s. ., a dospďl k závďru, že zatím nejsou dány podmínky ani pro potvrzení ani pro zmďnu prvostupěového rozsudku.

Odvolací soud p edevším poukazuje na to, že chybí zd vodnďní rozsudku v ásti, v níž soud vyhovďl žalobď v rozsahu, v nďmž sporná pohledávka nebyla žalovaným p i p ezkumném jednání pop ena (pop ena byla jen do výše 6.403,10 K ), jakož i v rozsahu, v nďmž nebyla v bec p ihlášena (soud ur il pravost pohledávky ve výši 9.949,10 K , a p ihlášeno bylo 6.949,10 K ). To by samo o sobď byla vada odstranitelná v odvolacím ízení, pokud by ovšem závďry soudu prvního stupnď v rozsahu pop ení pohledávky byly správné a mďly oporu v provedených d kazech.

Odvolací soud zastává v obdobných sporech konzistentnď právní závďr, že insolven ní správce dlužníka ze smďnky m že v insolven ním ízení, a tudíž i v inciden ním sporu vznášet a již absolutní, tak i relativní kauzální námitky proti zajiš ovací smďnce, nebo nebyl ú astníkem smďne ného ízení. M že tak namítat i to, že ujednání o smluvní pokutď, eventuálnď smluvním úroku, je absolutnď neplatné, nap . pro rozpor s dobrými mravy, jak to žalovaný u inil v tomto sporu.

To proto, že smďnka sama o sobď není právním d vodem plnďní a plní bu funkci platebního nástroje nebo zajiš ovacího instrumentu. Jestliže žalobce dovozuje právo k pohledávce p ihlášené do insolven ního ízení ze smďnky, která byla zajiš ovacím instrumentem zajiš ujícím jinou pohledávku, pak smďnka vždy slouží svému majiteli jen jako pojistka ke krytí ástky, kterou mďl dlužník zaplatit z titulu smluvní pokuty i z jiného smluvního d vodu. Z tohoto d vodu je t eba právní d vod plnďní zajištďného smďnkou v ízení p ed soudem prvního stupnď náležitď objasnit. Smďne ný závazek sice nelze považovat za závazek akcesorický k závazku hlavnímu (v daném v p ípadď k závazku ze smluvní pokuty nebo ze smluvních úrok z prodlení), avšak podle názoru odvolacího soudu m že být v i smďne nému vď iteli úspďšnď namítána skute nost, že p í inný závazkový vztah nevznikl i zanikl, zejména tehdy, je-li vď itel prvním držitelem smďnky. Nevznikne-li, nebo zanikne-li závazek, k jehož zajištďní byl založen závazek smďne ný, není právní d vod, pro by mezi stranami tohoto p í inného závazkového vztahu mďlo být plnďno ze smďnky, bude-li prokázáno, že základní p í inný závazkový vztah nevznikl, nebo již zanikl. Je t eba p isvďd it odvolacím námitkám žalovaného, že soudní teorie i praxe se již za ú innosti zákona o konkursu a vyrovnání sjednotila na tom, že v inciden ních sporech správci dlužníka náleží právo vznášet jak absolutní námitky proti uplatnďné smďne né pohledávce, tak i kauzální námitky proti smďnce, a to i v p ípadď, že smďne ná pohledávka je pohledávkou vykonatelnou opírající se nap . o pravomocný a vykonatelný rozhod í nález.

Jinak e eno, insolven ní správce m že v inciden ním sporu vznášet stejné námitky, jaké p ísluší dlužnici ve smďne ném ízení, které by p edcházelo zahájení insolven ního ízení. M že tedy vznášet námitky absolutní, tak i relativní, tedy v daném p ípadď námitku, že smďnka byla vyplnďna v rozporu se smďne ným prohlášením a ujednání o smluvní pokutď a smluvních úrocích z prodlení je absolutnď neplatné podle § 39 ob .zák. 41 ICm 3139/2011 (KSHK 41 INS 13846/2011)

Jelikož soud prvního stupnď vycházel z jiného právního názoru a žádné d kazy k námitkám žalovaného neprovedl, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupnď podle § 219a odst. 1 písm.b) o.s. . zrušil a vďc vrátil podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s. . tomuto soudu k dalšímu ízení, v nďmž bude vázán právním názorem odvolacího soudu a v nďmž zamď í dokazování k námitkám insolven ního správce proti p ihlášené smďne né pohledávce.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od jeho doru ení k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dospďje dovolací soud k závďru, že napadené usnesení závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď a nebo má-li být dovolacím soudem ešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 2. zá í 2013

JUDr. František K u e r a, v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová