101 VSPH 309/2016-45
139 ICm 4521/2014 101 VSPH 309/2016-45 (KSPL 20 INS 9015/2014)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ivy Novotné v právní věci žalobce Ing. Lubomír Spěváčka, IČO 61159620, bytem Horymírova 1026, Rokycany, zast. advokátem Mgr. Martinem Vovsíkem, sídlem Malá 6, Plzeň proti žalovanému Insolvenční a správcovská v.o.s., IČO 29314909, sídlem Šumavská 524/31, Brno, insolvenční správce dlužníka LC UNION, s.r.o., zast. advokátem Mgr. Josefem Balínem, LL.M., sídlem Goethova 294/8, Plzeň, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 4521/2014-32 ze dne 1. března 2016

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 139 ICm 4521/2014-32 ze dne 1. března 2016 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni rozsudkem č.j. 139 ICm 4521/2014-32 ze dne 1.3.2016 zamítl žalobu a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 10.200,-Kč.

V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že Ing. Lubomír Spěváček (dále žalobce) se žalobou domáhal určení, že jeho pohledávka za LC UNION, s.r.o. (dále dlužník) ve výši 4.583.392,40 Kč je přihlášena po právu jako pohledávka nezajištěná, podmíněná, s tím, že podmínka je stanovená pro případ, že by byl v námitkovém řízení směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2014, č.j. 50 Cm 50/2014-25 ponechán v platnosti a věřitel by jako směnečný aval plnil za dlužníka.

Soud prvního stupně zjistil z přihlášky pohledávky, že žalobce do insolvenčního řízení ohledně dlužníka přihlásil pohledávku ve výši 4.495.837,-Kč z důvodu, že je avalem dlužníka z titulu vystavené blankosměnky ze dne 8.7.2011 ve prospěch České spořitelny, a.s., která byla do insolvenčního řízení přihlášena. Česká spořitelna, a.s. se rovněž vůči žalobci, jako avalovi, domáhá u Městského soudu v Praze, její úhrady. Žalobce v přihlášce rovněž uvedl, že pro případ, že by v námitkovém řízení směnečný platební rozkaz byl ponechán v platnosti a věřitel by jako směnečný aval plnil za dlužníka, podmíněně přihlašuje svou pohledávku z titulu regresního nároku jako avalista vůči dlužníkovi. Podle soudu prvního stupně je nesporné, že insolvenční řízení ohledně dlužníka bylo zahájeno 1.4.2014, jeho úpadek byl zjištěn dne 25.6.2014 a zároveň bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku konkurzem. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši isir.justi ce.cz (KSPL 20 INS 9015/2014)

4.583.392,64 Kč z důvodu regresního nároku směnečného rukojmího, který vznikne v případě, že bude věřitel, jako aval, plnit na směnku, jejímž výstavcem je dlužník, která byla vystavena ve prospěch České spořitelny, a.s. Pohledávka byla uplatněna s 6% úrokem ve výši 87.555,64 Kč, s tím, že je podřízená, peněžitá a podmíněná, pokud jde o popis podmínky, bylo uvedeno ponechání směnečného platebního rozkazu ze dne 28.4.20174 v námitkovém řízení. Na přezkumném jednání konaném dne 9.10.2014 insolvenční správce dlužníka pohledávku popřel co do pravosti v celé přihlášené výši. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda věřitel řádně přihlásil spornou pohledávku jako podmíněnou a zdali měl insolvenční správce na přezkumném jednání tuto pohledávku popřít z důvodu, že v případě splnění podmínky tak, jak jí dlužník specifikoval ve své přihlášce, nedojde na základě této skutečnosti ke vzniku nároku věřitele vůči dlužníkovi. Žalobce jako věřitel podal přihlášku pohledávky, která měla být nezajištěná, ve výši včetně jistiny a úroků 4.583.392,64 Kč. Řádně v přihlášce vylíčil důvod vzniku této pohledávky. Pokud jde o vlastnosti pohledávky, uvedl, že se jedná o pohledávku podřízenou, peněžitou a podmíněnou nesplatnou a je uplatněna v Kč. Pokud jde o popis podmínky, je v přihlášce uvedeno v rámečku pouze ponechání směnečného platebního rozkazu ze dne 28.4.2014 v námitkovém řízení.

Na základě uvedených zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že si žalobce řádně nepočínal při vyplnění kolonky popisu podmínky. Podle soudu prvního stupně odkládací podmínka měla být uvedena na zvláštním listě a vložena jako příloha, tak jak je i stanoveno v ust. § 177 insolvenčního zákona. Podmínka je pak taková, jak ji v přihlášce uvede věřitel a podle názoru soudu dovozovat její znění z jiných částí přihlášky nelze. Platí totiž to, že přihláška pohledávky má povahu žaloby. Žalobce měl tedy doložit a prokázat svůj nárok vůči dlužníkovi, což se v daném případě nestalo. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem měl soud za to, že insolvenční správce neměl dost prostoru k přezkoumání podané přihlášky této pohledávky, nemohl provádět potřebná šetření a využívat součinnosti jiných orgánů. Soud tedy dovodil, že žaloba nebyla podána důvodně, neboť bylo na místě, aby insolvenční správce přihlášenou pohledávku jako podmíněnou popřel, a soud proto žalobu na určení její pravosti zamítl.

Proti tomuto rozsudku se žalobce včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a jeho žalobě vyhověl.

Argumentoval zejména tím, že soud prvního stupně věc nesprávně posoudil. Přístup soudu prvého stupně k jeho přihlášce je přepjatě formalistický a ústavně nekonformní. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu, že vymezení podmínky nelze zjišťovat z jiných částí přihlášky a s tím, že přihláška byla věcně nesprávná a neúplná. Žalobce podal dne 17.6.2014 včas přihlášku pohledávky, kterou přihlásil podmíněnou pohledávku ve výši 4.583.392,64 Kč. Správce ve vyrozumění o popření pohledávky sdělil, že popírá pravost pohledávky, protože, dojde-li ke splnění podmínky tak, jak ji dlužník specifikoval, nedojde na základě této skutečnosti ke vzniku pohledávky věřitele za dlužníkem. K tomu by došlo teprve v případě, že by věřitel za dlužníka plnil . Přitom v přihlášce v části důvodu vzniku bylo uvedeno Věřitel tedy pro případ, že by byl v námitkovém řízení směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti a věřitel by jako směnečný aval plnil za dlužníka, podmíněně přihlašuje svou pohledávku z titulu regresního nároku jako avalisty vůči dlužníkovi. (KSPL 20 INS 9015/2014)

Dále žalobce poukázal na to, že přihláška byla sepsána na elektronickém formuláři a následně byla vytištěna. V elektronické verzi přihlášky pak byl text podmínky obsahově totožný s vymezením podmínky v části důvod vzniku pohledávky. Žalobce je toho názoru, že přihlášku jako procesní podání je nutno posuzovat jako celek a podle svého obsahu. I pokud bychom připustili, že rozhodné je vymezení podmínky toliko v části přihlášky-Vlastnosti pohledávky, popis podmínky, pak neměl insolvenční správce bez dalšího pohledávku popírat, nýbrž měl žalobce dle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona vyzvat k doplnění neúplné přihlášky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle ust. § 183 insolvenčního zákona přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění (odst. 1), přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení, to platí obdobně (odst. 2), osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy.

Z napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně zamítl žalobu a určení pravosti podmíněné pohledávky z důvodu, že žalobce nedostatečně vyplnil bod č. 10 přihlášky, popis podmínky, když pouze uvedl ponechání směnečného platebního rozkazu ze dne 28.4.2014 v námitkovém řízení .

Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení doručené soudu prvního stupně dne 17.6.2014 vplývá, že žalobce přihlásil pohledávku v celkové výši 4.583.392,64 Kč z důvodu regresního nároku směnečného rukojmího, který vznikne v případě, že bude věřitel, jako aval plnil na směnku, jejímž výstavcem je dlužník, která byla vystavena ve prospěch České spořitelny, a.s. Pohledávka byla uplatněna s 6% úrokem ve výši 87.555,64 Kč, s tím, že je podřízená, peněžitá a podmíněná. Ohledně popisu podmínky bylo uvedeno ponechání směnečného platebního rozkazu ze dne 28.4.20174 v námitkovém řízení .

Odvolací soud konstatuje, že podmíněné pohledávky, v tomto případě z titulu směnky, za niž žalobce ručí jako aval, slouží formulář přihlášky pohledávek, kdy jejím účelem je upozornit insolvenční soud a insolvenčního správce na skutečnost, že se jedná o podmíněnou pohledávku. Z citované přihlášky je nesporné, že žalobce do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku ve výš 4.583.392,64 Kč z důvodu regresního nároku směnečného rukojmího.

Důvod, pro který soud prvního stupně zamítl žalobu na určení uvedené pohledávky, tedy že nebyl řádně vyplněn bod č. 10 přihlášky-vlastnosti pohledávky, (KSPL 20 INS 9015/2014) považuje odvolací soud v posuzované věci za projev přepjatého formalismu a za postup v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a) insolvenčního zákona). Z přihlášky předmětné pohledávky je nesporné, že žalobce uvedenou přihlášku uplatnil jako ručitel-aval, pro případ, že bude namísto dlužníka povinen tuto pohledávku hradit sám. Soud prvního stupně byl proto povinen se zabývat tím, zda pohledávka žalobce jako podmíněná skutečně existuje, což však neučinil.

Vzhledem ke shora popsaným vadám vylučujícím posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. listopadu 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná