101 VSPH 309/2013-197
156 ICm 1511/2012 101 VSPH 309/2013-197 (KSPL 56 INS 23802/2011)

yESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ivy Novotné v právní vďci žalobce: Miroslav Koloc, IyO: 11618051, místem podnikání Drahoě v Újezd 60, 338 08 Zbiroh, zast. JUDr. Petrem Škvainem, advokátem se sídlem Koperníkova 21, Plzeě, proti žalovanému: JUDr. Martin Aleš, sídlem Houškova 30, Plzeě, insolven ní správce dlužníka Vodní stavby Rokycany, s.r.o., o vylou ení vďcí z majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni .j 156 ICm 1511/2012-162 ze dne 21. kvďtna 2013,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Plzni .j 156 ICm 1511/2012-162 ze dne 21. kvďtna 2013 se potvrzuje. II. Žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnďní:

Krajský soud v Plzni ve výroku ozna eným rozsudkem zamítl žalobu Miroslava Koloce (dále jen žalobce) o vylou ení mobilní technologie pro recyklaci stavebního odpadu: elní kolový naklada s lopatou, zn. Caterpillar 950 H, RZ: P 004691, VIN N1A04147, bourací kladivo na bagr zn. Caterpillar H120 CS, v. . 9 MM05517, bourací hydraulické n žky na bagr zn. Caterpillar MP 20, v. . ACF 00671, mobilní drti zn. Powerscreen Pegson Metrotrak HA900x600,v. . PIDMETHALOMA 81216, VIN PIDONL100111 a mobilní t ídící stroj zn. Powerscreen Warrior 800, v. . PID00132VDGA60773, VIN PIDONL 100112 (dále jen mobilní technologie) z majetkové podstaty dlužníka Vodní stavby Rokycany, s.r.o. (dále jen dlužník) a o tom, že žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení. 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011)

V od vodnďní rozsudku soud zejména uvedl, že žalobce podal dne 1.6.2012 žalobu, kterou se domáhal vylou ení shora ozna ené mobilní technologie z majetkové podstaty dlužníka. Ve své žalobď tvrdil, že mobilní technologie je zapsána v majetkové podstatď dlužníka neprávem, nebo žalobci k ní svďd í vlastnické právo, které nabyl na základď kupní smlouvy uzav ené dne 8.2.2012 se spole ností Bizword, s.r.o., se sídlem v Bratislavď. Spole nost Bizword, s.r.o. uvedenou technologii nabyla od dlužníka na základď kupní smlouvy ze dne 10.1.2012.

Soud I stupnď vycházel ze zjištďní, že insolven ní ízení dlužníka vedené pod sp.zn. KSPL 56 INS 23802/2011 u Krajského soudu v Plzni bylo zahájeno dne 19.12.2011, mobilní technologie byla dne 30.4.2012 sepsána do soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položku . 1 a sestává se z vďcí ve výroku uvedených. Dlužník se stal vlastníkem mobilní technologie na základď kupní smlouvy ze dne 6.8.2010, kterou uzav el se spole ností Phoenix Zeppelin, s.r.o. za kupní cenu ve výši 19.482.000,-K . Následnď mďl dlužník po zahájení insolven ního ízení p evést mobilní technologii na spole nost Bizword, s.r.o. kupní smlouvou sepsanou v bulharském jazyce ze dne 10.1.2012, v níž nebyla uvedena žádná kupní cena; místo ur ené pro uvedení její výše ve smlouvď není vyplnďno. Žádná hodnota odpovídající kupní cenď za mobilní technologie nebyla v majetkové podstatď dohledána. Dále kupní smlouvou ze dne 8.2.2012 spole nost Bizword, s.r.o. mďla být mobilní technologie p evedena na žalobce za kupní cenu 10.200.000,-K s tím, že ást kupní ceny ve výši 5.200.000,-K mďla být dle smlouvy zaplacena p ed podpisem smlouvy, zbývající ást pak do pďti pracovních dn ode dne ádného dodání p edmďtu koupď na ú et prodávajícího. U položky . 5 je nesprávnď ozna eno bourací kladivo, a to jako Caterpillar 240 B2, p i emž jak vyplynulo z dalších listinných d kaz , má být správnď ozna eno jako 242 B2. I p es uzav ení uvedených kupních smluv ze dne 10.1.2012 a 8.2.2012 je jako pojistník ve vztahu k mobilní technologii veden dlužník a dlužník je též evidován ve velkém technickém pr kazu jediného evidovaného vozidla ze souboru vďcí tvo ících mobilní technologii, kolového naklada e Caterpillar 950 H, CAT 950H, RZ P004691. Dlužník je také p íjemcem dotace ve vztahu k uvedené mobilní technologii.

Soud I. stupnď na základď tďchto zjištďní a podrobném dokazováním listinami a výslechy svďdk dospďl k závďru, že kupní cena na smlouvď uzav ené dne 10.1.2012 v bulharském jazyce nebyla nikdy uvedena, k ujednání o cenď v souvislosti s uzav ením kupní smlouvy nedošlo a smlouva je tak absolutnď neplatná pro svoji neur itost. Platnď proto nemohlo dojít ani k p evodu mobilní technologie ze spole nosti Bizword, s.r.o. na žalobce, nebo žalobce se nem že dovolávat dobré víry ve smyslu § 446 obchodního zákoníku, nebo mďl a mohl p i uzavírání smlouvy ze dne 8.2.2012 poznat, že jemu p edložený nabývací titul není platným právním úkonem a že tedy prodávající není vlastníkem vďcí. Žalobce mohl zjistit, že na kupní smlouvď z 10.1.2012 není uvedena kupní cena, že smlouvu podepsala osoba, která v té dobď ještď nebyla zapsána v obchodním rejst íku jako statutární orgán spole nosti, že elní kolový naklada je v evidenci motorových vozidel registrován na dlužníka a že v dobď prodeje byl již dlužník v insolven ním ízení. Soud I. stupnď zd raznil, že s ohledem na p edmďt podnikání a na skute nost, že žalobce byl v minulých letech taktéž p íjemcem dotací, mohl žalobce vďdďt, že dlužník nemďl oprávnďní mobilní linku za tak krátkou dobu prodat. Spole nost Bizword, s.r.o., která v oboru nakládání s odpady nepodniká, nýbrž jedná se o spole nost s p edmďtem podnikání vymáhání pohledávek, se navíc nejevila jako d vďryhodný obchodní partner. 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011)

Dále soud I. stupnď vyslovil názor, že kupní smlouva uzav ená mezi dlužníkem a spole ností Bizword, s.r.o. je neú inným právním úkonem ve smyslu § 111 odst. 1 a 3 insolven ního zákona (dále jen IZ), nebo k zahájení insolven ního ízení proti dlužníku došlo již dne 19. 12. 2011, zatímco dlužník mďl mobilní technologii, tvo ící nehodnot soubor jeho majetku, prodat spole nosti Bizword, s.r.o. dne 10.1.2012. Dle názoru soudu bylo nepochybnď prokázáno, že dlužník v majetek se napadeným právním úkonem výraznď zmenšil, nebo ke konci roku 2011 byl na ú tu úpadce z statek pouze ve výši 1.548.530,29 K , zatímco mobilní technologie mďla po izovací hodnotu kolem 18 mil. K . Dlužník tak p ekro il své dispozi ní oprávnďní po zahájení insolven ního ízení a kupní smlouva ze dne 10.1.2012 je v i vď itel m ze zákona neú inná. Na žalobce je t eba dle názoru soudu I. stupnď hledďt jako na právního nástupce nabyvatele a neú innost právního úkonu se vztahuje i na nďho. Proto žalobu jako ned vodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Plzni se v as odvolal žalobce, jenž požadoval, aby jej odvolací soud zrušil a vďc vrátil k dalšímu projednání soudu I. stupnď. Zejména namítal, že soud I. stupnď nep ihlédl k odvolatelem tvrzeným skute nostem a jím tvrzeným d kaz m, nesprávnď zjistil skutkový stav a na základď provedených d kaz dospďl k nesprávnému skutkovému zjištďní, ízení zatížil vadou a nesprávnď vďc právnď posoudil. Tvrdil, že v kupní smlouvď ze dne 10.1.2012, sepsané v bulharském jazyce, byla kupní cena uvedena. Teprve na následných kopiích smlouvy byla p i jejich vyhotovování cena zakryta. Tato skute nost mďla vyplývat z výpovďdi svďdkynď Marcely Burešové a z další ovď ené kopie této kupní smlouvy opat ené vidima ní doložkou. Namítal, že soud I. stupnď porušil zásadu koncentrace ízení, pokud provádďl další d kazy navržené žalovaným k otázce obchodních vztah mezi dlužníkem a žalobcem. Naopak dle žalobce neprovedl soud d kazy, které navrhoval ke svému tvrzení, že jednotlivé komponenty nemusí být opat eny registra ními zna kami. Nďkteré své závďry soud dle žalobce dostate nď nezd vodnil, nap íklad pro nemďl žalobce nabýt mobilní technologii v dobré ví e, pokud d kazy nasvďd ují bďžné praxi, že stavební stroje nebývají opat eny registra ní zna kou. Dále upozorěoval na skute nost, že k p evodu mobilní technologie došlo p ed rozhodnutím o úpadku, nebylo vydáno p edbďžné opat ení, kterým by bylo omezeno právo dlužníka nakládat se svým majetkem, a proto není vylou eno nabytí tďchto vďcí žalobcem. Zpochybnil též závďr soudu o tom, že kupní cena za mobilní technologie se nedostala do majetkové podstaty dlužníka. Dovolávaje se své dobré víry p i nabytí mobilní technologie tvrdil, že i pro p ípad, že by kupní smlouva ze dne 10.1.2012 byla neplatná, vlastnictví k tďmto vďcem by na žalobce p ešlo. Rovnďž nesouhlasil se závďrem soudu I. stupnď o neú innosti uzav ené kupní smlouvy ze dne 10.1.2012 v i žalobci, nebo tuto neú innost lze vztáhnout jen na nabyvatele, na které vďc p ešla od dlužníka, nikoli na žalobce, jenž je až dalším nabyvatelem mobilní technologie.

Odvolací soud p ezkoumal napadené rozhodnutí v etnď ízení, které jeho vydání p edcházelo, dle ust. § 212 a 212a ob anského soudního ádu a dospďl k závďru, že odvolání není d vodné.

Podle § 224 odst.1 insolven ního zákona (dále jen IZ) do soupisu se zapisují i vďci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim t etí osoba uplatěuje svá práva, která to vylu ují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k nďmu uplatěuje své právo; tuto osobu insolven ní 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011) správce písemnď vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvďd ení.

Podle § 225 odst.1 IZ se osoby, které tvrdí, že ozna ený majetek nemďl být do soupisu zahrnut proto, že to vylu uje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný d vod, pro který nemďl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolven ního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylu uje z majetkové podstaty.

V projednávané vďci se tedy jedná o ízení o vylu ovací (excinda ní) žalobď podané žalobcem proti žalovanému insolven nímu správci na základď výzvy dle § 224 odst. 1 IZ. P edpokladem jejího úspďchu musí být zjištďní takového práva, které by svďd ilo žalobci, a které by vylu ovalo zahrnutí sporných mobilní technologie do soupisu majetkové podstaty dlužníka. Žalobce tvrdil a prokazoval, že mu svďd í vlastnické právo k této technologii, které nabyl na základď kupní smlouvy uzav ené s Bizword, s.r.o. dne 8.2.2012.

Mezi ú astníky bylo nesporné, že insolven ní ízení ve vďci dlužníka bylo zahájeno dne 19.12.2011 a ke dni zahájení insolven ního ízení byly uvedené vďci tvo ící soubor mobilní technologie ve vlastnictví dlužníka. Dne 10.1.2012 došlo k podpisu smlouvy, jíž mďly být p eveden soubor mobilní technologie z dlužníka na Bizword, s.r.o. a dne 8.2.2012 mďla být uzav ena další kupní smlouva, kterou uvedená mobilní technologie mďla p ejít na žalobce.

Žalobce prokazoval p echod vlastnického práva kupní smlouvou, která byla uzav ena s Bizword, s.r.o. v režimu obchodního zákoníku, a která obsahuje ádné ozna ení subjekt právního vztahu, p edmďtu koupď i kupní ceny. Ke smlouvď byl vypracován p edávací protokol za ízení ze dne 9.2.2012 a na základď této smlouvy byla vystavena faktura . 2012019 na cenu 10.200.000,-K .

Spole nost Bizword, s.r.o. mďla nabýt vlastnického práva k p evádďné technologii na základď kupní smlouvy ze dne 10.1.2012. Nabývací titul dokládaný spole ností Bizword, s.r.o., kupní smlouva vyhotovená v bulharském jazyce ze dne 10.1.2012, však nebyl p edložen v originále, p edložené kopie neobsahují údaj o kupní cenď a ást l. IV. smlouvy chybí. Na smlouvď je uvedeno u osoby prodávajícího hranaté razítko dlužníka a kurzivou vypsané p íjmení Marinov a za kupujícího vyzna eno hranaté razítko Bizword, s.r.o. a ne itelný podpis jeho zástupce. Tento podpis se jeví podobný podpisu jednatele Bizword, s.r.o. Spas Hristov na smlouvď ze dne 8.2.2012.

Pokud soud I. stupnď vyslovil názor o neplatnosti obsahu takto p edložené smlouvy z d vodu absence ujednání o kupní cenď, pak s tímto závďrem odvolací soud souhlasí a odkazuje v tomto smďru na správnou argumentaci soudu I. stupnď s tím, že ve smlouvď není sjednán režim jiného práva než práva yR, by je sepsána v jazyce bulharském. Je uzav ena mezi podnikateli a její režim by se proto ídil dle § 10 odst. 2 písm. a) zák. . 97/1963 Sb. eským právem, v daném p ípadď § 409 a násl. obchodního zákoníku. Ten zahrnuje ujednání o kupní cenď dle § 409 odst. 1, 2 tohoto zákona mezi esenciální náležitosti kupní smlouvy. Z p edložených kopií vyplývá, že cena není v úvodním ustanovení l. IV. uvedena, by je tento ádek zakon en ozna ením mďny CZK. Z ásti dalšího textu vyplývá, že úhrada má být provedena do 30 dn p evodem. Text smlouvy proto p edpokládá úhradu nďjaké 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011) blíže neur ené ástky. Z p edložených kopií smlouvy tedy výše kupní ceny nebo zp sob jejího sjednání nevyplývá.

Žalobce prokazoval existenci takového ujednání o cenď další listinou, p ekladem, jenž mďl být vypracován z ovď eného stejnopisu smlouvy. Ani z textu tohoto p ekladu však jiné zjištďní u init nelze, nebo ani zp sob ujednání ani výše sjednané ceny z textu nevyplývá. Spíše nazna uje, že údaj o cenď byl v textu smlouvy vynechán. Oba p edložené dokumenty p sobí spíše jako nevyplnďné návrhy smlouvy. Svďdkynď Marcela Burešová vypovďdďla p i svém výslechu dne 17.12.2012, že byla požádána žalobcem jednajícím o kupní smlouvď s p edstaviteli Bizword, s.r.o., o ofocení této smlouvy tak, aby zakryla odstavec o kupní cenď. Provedla to tak, že zakryla celou ást textu na stranď A4 ve výšce asi 6 cm, takže z lánku IV z staly jen dvď ádky. Bližší údaje smlouvy si nepamatuje. Svďdek Nďmec o této smlouvď v bulharském jazyce nevypovďdďl ni eho. Z dalších zjištďní vyplývá, že do majetkové podstaty nep išly v dobď po zahájení insolven ního ízení žádné finan ní prost edky, které by mohly mít p vod v této kupní smlouvď. Smlouvu mďl uzav ít jednatel Marinov v dobď, kdy byl v obchodním rejst íku stále evidován jako jednatel Martin Mi ka. K zápisu Valentina Marinova jako jednatele dlužníka došlo až dnem 14.3.2012 (zpďtnď k datu 27.12.2011). P itom jednatel Martin Mi ka p edal Valentinu Marinovi, jakožto budoucímu jednateli dlužníka, p edmďt sporu na základď p edávacího protokolu až dne 20.1.2012.

Z uvedeného vyplývá, že závďr soudu I. stupnď o tom, že ve smlouvď ze dne 10.1.2012 nebylo zjištďno sjednání konkrétní kupní ceny, je správný, nebo ani výpovď svďdkynď Marcely Burešové (která by dávala odpovď na zmizení nďkolika ádek v l.IV. textu smlouvy) neposta uje k vysvďtlení toho, pro konkrétní ástka kupní ceny nebyla na smlouvď uvedena v 1. ádku smlouvy za ozna ením mďny CZK, když tento ádek nebyl p i kopírování zakrýván, a tato skute nost nevyplývá ani z p ipojeného p ekladu smlouvy.

Kromď toho ze zjištďného skutkového stavu je z ejmé, že celý postup smď ující k p evedení majetku dlužníka po zahájení insolven ního ízení je nestandardní, nebo zahrnuje v sobď nďkolik zjevnď podez elých aspekt . Smlouva je uzavírána v úpadkové situaci, bez uvedení konkrétní kupní ceny. Není doprovázena p edávacím protokolem, nejsou k ní dohledány žádné ú etní doklady o placení kupní ceny, je uzav ena novým jednatelem, jenž p edmďt kupní ceny od p vodního jednatele p ebírá až po uzav ení kupní smlouvy s Bizword, s.r.o. a sám smlouvu podepisuje jen kurzivou vypsaným p íjmením. Vznik jeho jednatelského oprávnďní je vyzna ován zpďtnď ádovď o adu mďsíc . Celé toto jednání ukazuje na jasný úmysl jednatele dlužníka i Bizword, s.r.o. vyvést z majetkové podstaty zásadní majetkové hodnoty dlužníka ke škodď vď itel dlužníka, tedy aniž by za technologie byla kupní smlouva kupujícím placena.

Takový postup obou smluvních stran je ovšem dalším d vodem absolutní neplatnosti kupní smlouvy, nebo ji uzav ely obď smluvní strany s úmyslem krátit možnost uspokojení pohledávek vď itel jedné ze smluvních stran (v daném p ípadď prodávajícího dlužníka), a jedná se tak o právní úkony neplatné podle § 39 ob anského zákoníku pro jejich rozpor se zákonem. Jak již dovodil nap . Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí .j. 15 Cmo 28/2013-586 ze dne 23.9.2013 nebo jak uvedl Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích ve vďcech 29 Odo 1027/2006 a sp.zn. 20 Cdo 2886/2006, je-li úmyslem obou smluvních stran sjednanou kupní cenu neplatit, a v d sledku toho p evést majetek, za který se úpadci (zde dlužníku) 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011) nedostalo žádného p imď eného protiplnďní, a stane-li se tak v úmyslu obou smluvních stran zkrátit možnost uspokojení úpadcových vď itel , kte í v té dobď mďli pohledávky ve výši enormnď p esahující dohodnutou a nikdy úmyslnď nezaplacenou kupní cenu za sporné nemovitosti, jde o smlouvy absolutnď neplatné podle § 39 ob anskému zákoníku nebo svým ú elem odporují zákonu.

Odvolací soud proto sdílí názor soudu I. stupnď o absolutní neplatnosti uzav ené kupní smlouvy ze dne 10.1.2012. Správná je též úvaha soudu, že na žalobce nemohl Bizword, s.r.o. p enést více práv, než sám mďl a jeho vlastnické právo k mobilní technologii proto nevzniklo.

Jednání podnikatele v obchodnď závazkových vztazích p edpokládá dle § 446 obchodního zákoníku takovou míru odborné pé e podnikatele, kterou je p i standardním obchodním jednání schopen posoudit, zda prodávající je vlastníkem p evádďné vďci. V projednávaném p ípadď, kdy mďl žalobce k dispozici dokládaný nabývací titul Bizword, s.r.o., mohl posoudit datum nabytí vlastnického práva, výši kupní ceny, úhradu kupní ceny kupujícím, doklad o p evzetí vďcí nabyvatelem od dlužníka i legitimaci osoby jednající za dlužníka k inďní právních úkon . P i bďžném posouzení tďchto faktor (a skute nosti o zahájeném úpadkovém ízení dlužníka jako právního p edch dce prodávajícího) muselo být žalobci z ejmé, že prodej není veden standardním obchodním postupem a že z uzav ení smlouvy mohou i pro nďho plynout rizika z p ípadných právních vad nabývacího titulu. Proto pokud se žalobce dovolává své dobré víry a tvrdí, že dle § 446 obchodního zákoníku nemohl vďdďt, že prodávající není vlastníkem, pak ani odvolací soud k této námitce nep ihlédl.

Primárním d vodem pro zamítnutí excinda ní žaloby je tedy nedostatek aktivní legitimace na stranď žalobce, jemuž nesvďd í tvrzené vlastnické právo k mobilní technologii, nebo na nďho platnď z jeho právního p edch dce Bizword, s.r.o. nep ešlo, když tato spole nost mobilní technologii platnď od dlužníka nenabyla.

Pokud se jedná o otázku neú innosti uzav ené kupní smlouvy ze dne 10.1.2012, kterou soud I. stupnď shledal jak ve vztahu k Bizword, s.r.o., tak i ve vztahu k žalobci. Odvolací soud se i v tomto p ípadď ztotožěuje se závďry soudu I. stupnď, že uvedená smlouva by byla i v p ípadď její platnosti neú innou na základď § 111 odst. 3 IZ, nebo byla uzav ena v dobď po zahájení insolven ního ízení v takovém rozsahu, jenž p ekra uje omezení stanovená v § 111 odst. 1 téhož zákona. Vztahovala se totiž k majetku, jenž tvo il p evážnou hodnotu majetkové podstaty, úplata za smlouvu, jejíž p esná výše není známa, se dle z statku na ú tu dlužníka nikdy do dispozice majetkové podstaty nedostala. Došlo tak nejen ke zmďnď skladby majetkové podstaty, ale též k jejímu zásadnímu zmenšení a za situace jednozna nď vybo ující z bďžného hospoda ení dlužníka, když prodejem majetku (výrobní prost edek) by byla další podnikatelská innost dlužníka v zásadď vylou ena.

Jak dovodila soudní praxe (srov. nap . usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.9.2011 sp.zn. 38 ICm 1348/2010, 102 VSPH 90/2011, KSPH 38 INS 3926/2009), jsou úkony dlužníka neú inné dle § 111 odst. 1 IZ p ímo ze zákona. Postup insolven ního správce, jenž zahrne plnďní z úkonu neú inného dle tohoto zákonného ustanovení p ímo do majetkové podstaty (na rozdíl od plnďní, kterého se t etí osobď dostalo na základď neú inných právních úkon dle § 240 a násl. IZ), 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011) aniž by byl povinen domáhat se neú innosti tohoto úkonu žalobou dle § 239 IZ, je správný.

Podle § 237 odst. 2 IZ dďdici nebo právní nástupci osob uvedených v odstavci 1, na které p ešlo dlužníkovo plnďní z neú inných právních úkon , mají povinnost vydat je do majetkové podstaty, a) jestliže jim v dobď, kdy toto plnďní nabyli, musely být známy okolnosti, které od voděují právo dovolávat se neú innosti v i osobám uvedeným v odstavci 1, nebo b) jde-li o osoby, které tvo í s dlužníkem koncern, anebo o osoby dlužníku blízké.

Dikce tohoto zákonného ustanovení napovídá, že pomďry právních nástupc osob, na nďž byl majetek dlužníka p eveden, se posuzují odlišnď od situace, na kterou dopadalo ustanovení § 15 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání.

Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20.12.2007 ve vďci 29 Odo 572/2006, podle § 15 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání se neú innost právních úkon vztahovala na dďdice a právní nástupce právnické osoby. Toto znďní § 15 odst. 3: Neú innost právních úkon podle odst. 1 se vztahuje i na dďdice a právní nástupce právnické osoby vylu ovalo dopady neú innosti na jiné subjekty než na dďdice fyzické osoby i právní nástupce právnické osoby p i univerzální právní sukcesi. Nejvyšší soud p itom zd raznil, že zámďrem zákonodárce (dle d vodové zprávy k l. I. bod m 28 a 29 vládního návrhu této novely zákona o konkursu a vyrovnání) p vodnď bylo postihnout i další nabyvatele majetku ušlého z majetkové podstaty dlužníka, a to bez z etele k tomu, zda se jedná o nabytí majetku z univerzální nebo singulární sukcese. Toho chtďl docílit v návrhu novely provedené zákonem . 105/2000 Sb. znďním tohoto ustanovení v podobď: Neú innost právních úkon podle odstavce 1 se vztahuje i na dďdice a na právní nástupce t etí osoby . K p ijetí novely v tomto znďní však nedošlo.

V nové úpravď úpadkového práva provedené insolven ním zákonem však bylo p vodní (úzké) vymezení osob, na které se ú inky neú inného právního úkonu vztahují, opuštďno, když do textu zákona byla p ijata formulace dďdici nebo právní nástupci osob . Takto pojatý okruh právních nástupc zahrnuje jak právní nástupce fyzických osob, tak i právnických, a to bez ohledu na to, zda se jedná o nástupnictví univerzální nebo singulární.

Proto jsou-li splnďny podmínky § 237 odst. 2 IZ, vztahuje se povinnost vydat plnďní dlužníka, které na nď p ešlo, i na právní nástupce p vodních dlužníkových kontrahend .

V projednávaném p ípadď je z ejmé ze shora zjištďného skutkového stavu, že žalobci muselo být známo, že proti dlužníku je vedeno insolven ní ízení, že p evádďný majetek má hodnotu nejménď 10 mil. K (cena, za níž technologii žalobce sám kupoval) a že mobilní technologii dlužník pot ebuje jako výrobní prost edek pro výkon své hlavní podnikatelské innosti. Základní kapitál dlužníka p itom dle obchodního rejst íku tvo il pouze vklad ve výši 200.000,-K . D vody neú innosti právního úkonu dle § 111 IZ tedy musely být žalobci v dobď uzavírání kupní smlouvy s Bizword, s.r.o., již známy, nebo p i p imď ené mí e podnikatelské obez etnosti žalobci známy být mohly. 156 ICm 1511/2012 (KSPL 56 INS 23802/2011)

Neú innost kupní smlouvy ze dne 10.1.2012 se proto dle § 237 odst. 1,2 IZ vztahuje i na žalobce jako dalšího nabyvatele a žalobce by v p ípadď, že by tato smlouva byla dlužníkem uzav ena platnď, mďl povinnost soubor technologií do majetkové podstaty vydat.

Na základď tďchto zjištďní a veden názory vyjád enými shora neshledal odvolací soud odvolání žalobce d vodným a podle ust. § 219 ob anského soudního ádu potvrdil napadený rozsudek jako vďcnď správný.

Pokud žalobce tvrdil, že soud I. stupnď porušil zásadu koncentrace ízení, pokud p ipustil doplnďní dokazování o listiny prokazující obchodní vztahy mezi dlužníkem a žalobcem, pak odvolací soud shledal tuto námitku d vodnou áste nď, nebo v provedení tďchto d kaz sice lze spat ovat vadu v postupu soudu I. stupnď dle § 118b odst. 1 o.s. ., když byly navrženy po uplynutí lh ty k ozna ení d kaz , ale tyto d kazy v hodnocení skutkového stavu významného pro rozhodnutí ve vďci nehrají žádnou roli. Jedná se tedy o vadu ízení, avšak nikoli takovou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve vďci dle § 219a odst. 1 písm. a) o.s. ., a vést ke zrušení rozsudku soudu I. stupnď. Další d kazy navrhované ú astníky soud správnď neprovedl, když podstatné okolnosti skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení vďci, byly zjištďny.

O nákladech odvolacího ízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 ob anského soudního ádu tak, že žádnému z ú astník ízení náhradu náklad nep iznal, nebo procesnď úspďšnému žalovanému nevznikly.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od doru ení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospďje k závďru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 24. íjna 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová