101 VSPH 308/2014-80
36 lCm 3492/ 2013 101 VSPH 308/2014-80 (KSPH 36 INS 14001/2013)









ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK J MENEM REPUBLIKY

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. lng. Jaroslava Zelenky, PhD., V právní Věci žalobce: JUDr. Daniel Kaplan, LLM., sídlem Revoluční 1000/3, Praha 1, insolvenční správce dlužníka VISA-TRUCK s.r.o., zastoupený JUDr. Tadeášem Petrem, advokátem, sídlem Revoluční 1000/3, Praha 1, proti žalovaným: 1/ JUDr. Aleš Jirásek, sídlem Nekázanka 11, Praha 1, insolvenční správce dlužníků Vasila Dercaci a Ludmily Dercaci, 2/ Vasile Dercaci, bytem Peškova 838, Velké Přílepy, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 36 lCm 3492/ 2013-55 ze dne 14.února 2014, takto:

I. Rozsudek Krajského soudu VPraze č.j. 36 ICm 3492/2013-55 ze dne 14.února 2014 (v písemném vyhotovení rozsudku nesprávně uvedeno 14.února 2013) se potvrzuje.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění

Krajský soud v Praze jako soud l.stupné ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem l.výroku zamítl žalobu na určení pravosti pohledávky žalobce ve Výši

(KSPH 36 INS 14001/2013)

4.119.000,-Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na dlužníky Vasila Dercasi a Ludmilu Dercasi, a pod bodem II.Výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Vodůvodnění svého rozsudku soud l.stupně zejména uvedl, že žalobce přihlásil pohledávku ve Výši 4.119.000,-Kč do insolvenčního řízení vedeného na Ludmilu Dercasi a Vasila Dercasi z titulu náhrady škody, kterou měl druhý žalovaný způsobit insolvenčnímu dlužníku na straně žalobce-společnosti VISA-TRUCK s.r.o., v době, kdy byl jejím jednatelem, tím, že si ke svému prospěchu přivlastnil a pro sebe použil krátkodobý finanční majetek této obchodní společnosti, jenž byl v majetku této společnosti ke dni 31.prosince 2011 podle účetní rozvahy ke dni 31.prosince 2011 ve spojení se sdělením Finančního úřadu pro Prahu 10.

První žalovaný, insolvenční správce dlužníků Vasila Dercasi a Ludmily Dercasi, a dále insolvenční dlužník Vasil Dercasi, při přezkumném jednání přihlášenou pohledávku žalobce popřeli co do pravosti a výše.

Jelikož žalobce ke svým žalobním tvrzením kromě účetní rozvahy a sdělení finančního úřadu nepředložil žádné důkazy o svých tvrzeních o vzniku škody, kterouměl způsobit druhý žalovaný společnosti VISA-TRUCK, s.r.o., soud l.stupně žalobu zamítl s tím, že žalobce neprokázal, že by ke ztrátě finančního majetku ve Výši 4.119.000,-Kč došlo v době, kdy druhý žalovaný vykonával funkci jednatele této obchodní společnosti, aby mohlo dojít k přechodu důkazního břemene na druhého žalovaného ve smyslu § 194 odst. 5 ve spojení s § 135 odst. 2 obchodního zákoníku, jehož se žalobce dovolával, a žalobce neprokázal, že by přihlášená pohledávka do insolvenčního řízení na druhého žalovaného byla skutečnou škodou, která vznikla společnosti VISA-TRUCK, s.r.o. porušením právních povinností druhého žalovaného při výkonu funkce jednatele, a že by tuto částku druhý žalovaný vyvedl ze společnosti ve svůj prospěch. Dovodil, že žaloba by byla důvodná jen v případě, kdyby žalobce prokázal, že ke škodě došlo v době, kdy byl druhý žalovaný statutárním orgánem obchodní společnosti a při výkonu své funkce si nepočínal s péčí řádného hospodáře. O tom žalobce žádný důkaz nepředložil. Ke dni zahájení insolvenčního řízení druhý žalovaný nebyl společníkem ani jednatelem společnosti VISA-TRUCK, s.r.o., takže nebylo jeho právní povinností předkládat žalobci účetní doklady této obchodní společnosti, ani jinak se žalobcem spolupracovat ve smyslu povinnosti statutárních orgánů obchodní společnosti ve vztahu k insolvenčnímu správci, a kromě toho žalobce nepředložil žádný důkaz o Výši tvrzené škody. Výrok o nákladech řízení pak odůvodnil soud l.stupně tím, že ve sporu úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, vněmž navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I.stupně změnil a žalobě vyhověl. V odvolání zpochybnil právní závěr soudu I.stupně o tom, že přechod důkazního břemene ve smyslu § 194 odst. 5 obchodního zákoníku připadá v úvahu tehdy, pokud je vůči osobě povinné jednat s péčí řádného hospodáře tvrzena konkrétní skutečnost,

(KSPH 36 INS 14001/2013) se kterou by se pojil předpoklad, že s péčí řádného hospodáře jednáno být nemuselo. Podle žalobce při tomto závěru soud pominul, že žalobce tvrdil a prokázal, že ke dni 31.prosince 2011 měla společnost VISA-TRUCK, s.r.o. krátkodobý finanční majetek ve Výši 4.119.000,-Kč, k tomuto datu byl jediným jednatelem společnosti druhý žalovaný a jen on měl tedy dispoziční oprávnění nakládat s majetkem společnosti, a dále tvrdil, že druhý žalovaný tento majetek použil v roce 2012 pro svoji potřebu, což dovozuje z toho, že žádný takový majetek poté, kdy byl ustanoven do funkce insolvenčního správce, nedohledal, a nemá informace o tom, že by společnost měla nějaký majetek v roce 2012 a později. Má za to, že smyslem ustanovení § 194 odst. 5 obchodního zákoníku je ochrana společnosti (resp. jejích společníků) před jednáním jejího statutárního orgánu, a dále ochrana věřitelů společnosti, takže toto ustanovení je třeba v pochybnostech vykládat ve prospěch společnosti a jejích věřitelů, jak to učinil žalobce. Je přesvědčen, že převod podílu druhého žalovaného na třetí osobu, ani to, že druhý žalovaný nevykonával funkci jednatele společnosti ke dni zahájení insolvenčního řízení, nemůže mít Vliv na jeho povinnost tvrdit a prokázat, že v době, kdy byl jednatelem společnosti, vykonával funkci spéčí řádného hospodáře. Škoda vznikla v období mezi 1.lednem 2012 až 6.zářím 2012, kdy druhý žalovaný přestal být jednatelem společnosti, a nemůže jít k tíži žalobce, že mu druhý žalovaný jako insolvenčnímu správci neposkytl žádnou součinnost.

Žalovaní vyvraceli Vývody odvolání a navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I.stupně jako věcně správný potvrdil.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že z hlediska jeho zjištění i jeho právní argumentace je v zásadě správný, a lze na jeho odůvodnění odkázat, protože ani ve stádiu odvolacího řízení nebylo zjištěno nic, co by bylo způsobilé vést odvolací soud k jeho změně, či zrušení.

K odvolací námitce o přesunu důkazního břemene na druhého žalovaného ve smyslu § 194 odst. 5 obchodního zákoníku odvolací soud pro úplnost uvádí, že tato námitka žalobce by byla relevantní za situace, kdy by žalobce navrhl soudu konkrétní skutečnosti podložené důkazy o svém tvrzení, že škoda v jím tvrzené Výši insolvenčnímu dlužníku na jeho straně vznikla v době, kdy byl jednatelem společnosti VISA-TRUCK, s.r.o. (dále též jen společnost) druhý žalovaný-Vasil Dercasi, tedy v době po vypracování účetní rozvahy společnosti k 31.prosinci 2011 do 17.května 2012, nebo v době od 11.června 2012 do 6.září 2012, nikoliv v době, kdy jediným jednatelem společnosti byl Mykola Ignatovych, tj. v době od 23.května 2012 do 11.června 2012, či v době od 6.září 2012 do zahájení insolvenčního řízení (12.února 2013), kdy jediným jednatelem společnosti byl Konstiantyn Ostrozhynskyi, (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti VISA-TRUCK s.r.o. vedeného na internetu).

Zádný důkaz o tom žalobce nepředložil, a tak v incidenčním řízení o určení pravosti pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení na druhého žalovaného

(KSPH 36 INS 14001/2013) z titulu náhrady škody zůstává důkazní břemeno o existenci zákonných předpokladů pro vznik odpovědnosti za škodu podle obchodního zákoníku na žalobci, Včetně důkazního břemene o vzniku škody v přihlášené výši. Jediné dva důkazy žalobcem předložené soudu l.stupně, a to sdělení Finančního úřadu pro Prahu 10, a účetní rozvaha vplném rozsahu k31.prosinci 2011, pro závěr o odpovědnosti žalobce za škodu podle § 190 odst. 5 obchodního zákoníku nestačí.

Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu I.stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn tím, že v tomto stádiu úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu V Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která V rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 4. září 2014

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dančová Dominika