101 VSPH 307/2015-34
129 ICm 625/2015 101 VSPH 307/2015-34 (KSPL 29 INS 8013/2012)

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně : Jaroslava Kopčová, nar. , bytem , proti žalované: JUDr. Soňa Ulčová, sídlem Klatovská 426/286, Plzeň, insolvenční správkyně dlužníka Karla Kopči, o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 129 ICm 625/2015-21 ze dne 25. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. 129 ICm 625/2015-21 ze dne 25. března 2015 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně u výroku uvedeným usnesením žalobkyni nepřiznal pro toto řízení osvobození od soudních poplatků a zamítl současně její žádost na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že důvodem pro osvobození účastníka od placení soudních poplatků, což je výjimka ze zákonné poplatkové povinnosti každého účastníka sporu, je to, že žadatel, v daném případě žalobkyně, doloží, že její tíživé ekonomické poměry jí brání v tom, aby zaplatila předepsaný soudní poplatek. Soud po podání návrhu na osvobození od soudních poplatků žalobkyni doručil formulář potvrzení o výdělkových a majetkových poměrech, který byl žalobkyní doručen 26. února, ale žalobkyně jej ve lhůtě stanovené soudem, ani později, soudu řádně vyplněný nezaslala a soud tak neměl žádné podklady k závěru o tom, že by ekonomická situace žalobkyně odůvodňovala osvobození od soudních poplatků. Dalším důvodem, pro který soud žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, je to, že podle jeho názoru bez dalšího je podaná žaloba zřejmě bezúspěšným uplatněním práva žalobkyně, která je manželkou dlužníka a která podepsala souhlas s návrhem na povolení oddlužení a dala v něm souhlas s využitím veškerého majetku ve společném jmění manželů pro oddlužení. Bytovou jednotku a spoluvlastnické podíly k domu a pozemku, které žalobkyně jako manželka dlužníka žádá vyloučit ze soupisu majetkové podstaty, jsou nemovitosti, které jsou sice v SJM, ale které jsou zajištěny zástavním právem váznoucím ve prospěch zajištěného věřitele, jehož pohledávka byla v insolvenčním řízení v plném rozsahu zjištěna. Pohledávky zajištěného věřitele v insolvenčním řízením vedeném na manžela žalobkyně jsou zjištěny a jejich zjištění nemůže zvrátit ani názor žalobkyně, že pohledávky považuje za lichvu a zástavní smlouvy byly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal jí alespoň částečné osvobození od soudních poplatků a umožnil jí zastoupení advokátem, který jí odborně může poradit. V odvolání popisuje svou situaci v zaměstnání, stejně jako výdělkovou situaci manžela-insolvenčního (KSPL 29 INS 8013/2012) dlužníka. Uznává, že byt, v němž bydlí, zastavili, neboť se báli vyhrožování věřitele, přiznala rovněž, že soudu nezaslala soudu vyplněný formulář svých majetkových a osobních poměrů, neboť jej někam založila. Dále uvedla, že souhlas s navrženým oddlužením manžela podepsala jenom proto, aby jim zůstal byt, v němž by mohli bydlet, a právě proto podává tuto žalobu.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

Odvolací soud se ztotožňuje s podrobnými a přesvědčivými argumenty soudu prvého stupně o tom, že žalobkyně nesplňuje zákonné předpoklady § 138 o.s.ř. pro osvobození od soudních poplatků, a tudíž ani zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o.s.ř.

Žalobkyně sama v odvolání potvrzuje, že soudu své nepříznivé majetkové poměry nijak nedoložila, což považuje za chybu, kterou nicméně nenapravila ani v odvolacím řízení, ač jí nic nebránilo, aby vyplněný formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech soudu doručila spolu s podaným odvoláním.

Soud prvního stupně podrobně v napadeném usnesení žalobkyni vysvětlil, proč je i bez provádění důkazů od počátku zřejmé, že žalobkyně nemůže být s žalobou podanou podle § 225 insolvenčního zákona úspěšná, takže jde z její strany od počátku o zřejmě bezúspěšné uplatnění práva. Odvolací soud se se závěry soudu prvého stupně ztotožňuje, protože v žalobě uváděné důvody k vyloučení bytu ze soupisu majetkové podstaty dlužníka nemají oporu v insolvenčním zákoně, takže nejsou dány zákonné důvody, jak pro osvobození od soudního poplatku (byť částečné), a v důsledku tohoto nejsou dány ani předpoklady pro ustanovení zástupce žalobkyně z řad advokátů, z důvodů uvedených v napadeném usnesení.

Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 1. července 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Pokorná