101 VSPH 29/2013-101
36 ICm 2621/2011 101 VSPH 29/2013-101 (KSPH 36 INS 8584/2011)

yESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Františka Ku ery a ze soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ivy Novotné ve vďci žalobce Mgr.Pavla Ubra, sídlem Senovážné námďstí 24, 110 00 Praha 1, insolven ního správce dlužníka Vladimíra Vernera, zastoupeného JUDr. Norbertem Žídkem, advokátem se sídlem Lohenická 223, 190 17 Praha 9, proti žalovanému Ladislavu anonymizovano , anonymizovano , bytem Hlavní t ída 567/75, 708 00 Ostrava-Poruba, zastoupeného JUDr. Svďtlanou Vargovou, advokátkou se sídlem Musorgského 14, 702 00 Ostrava, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. ervence 2012 .j. 36 ICm 2621/2011-36 ve znďní rozsudku ze dne 2. srpna 2013 .j. 36 ICm 2621/2011-92,

takto:

I.Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30. ervence 2012 . j. 36 ICm 2621/2011-36 ve znďní rozsudku ze dne 2. srpna 2013 .j. 36 ICm 2621/2011-92 se mďní v bodu I. výroku tak, že se ur uje, že se žaloba zamítá v ásti o pop ení pravosti pohledávky žalovaného do insolven ního ízení dlužníka Vladimíra Vernera vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 8584/2011 ve výši 199.041,-K , ve zbývající ásti pohledávky ve výši 88.930,-K se rozsudek, jímž bylo žalobď vyhovďno, potvrzuje.

II. V bodu III. výroku se rozsudek potvrzuje.

III. Žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad odvolacího ízení. 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011)

Od vodnďní

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. ervence 2012, . j. 36 ICm 2621/2011-36 ve znďní rozsudku ze dne 2. srpna 2013 .j. 36 ICm 2621/2011-92 rozhodl v bodu I. výroku o zamítnutí žaloby Pavla Ubra, insolven ního správce dlužníka Vladimíra Vernera, o pop ení pohledávky žalovaného ve výši 132.447,-K a v rozsahu o pop ení pravosti pohledávky žalovaného ve výši 155.524,-K jeho žalobď vyhovďl. V bodu II. výroku ízení v ásti o pop ení pravosti pohledávky žalovaného ve výši 774.762,-K áste nď zastavil a v bodu III. výroku rozhodl o tom, že žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení.

V od vodnďní rozhodnutí soud prvního stupnď uvedl, že žalobce pop el v insolven ním ízení dlužníka vedeném pod sp.zn. KSPH 36 INS 8584/2011 u Krajského soudu v Praze pohledávku žalovaného p ihlášenou ve výši 1.062.733,60 K p edstavující jistinu ve výši 587.524,-K a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,2 % dennď z jistiny a smluvní pokutu ve výši 60.000,-K , tedy 475.209,60 K . D vodem jeho pop ení bylo to, že p ihlášený nárok žalovaného vycházející z exekutorského zápisu ze dne 11.3.2009 dlužník exekutorským zápisem . 025 EZ 811/09 soudního exekutora JUDr. Jana Grosama považoval za splnďný v rozsahu, ve kterém dlužníka zavazoval, a za ned vodnď uplatnďný v rozsahu jeho p íslušenství, nebo dle exekutorského zápisu nedopadá doložka jeho vykonatelnosti na ustanovení o smluvním úroku z prodlení ani na ustanovení o smluvní pokutď. Kromď toho tvrdil, že úrok z prodlení nelze ve smluvené výši 0,02 % žalovanému p iznat i s ohledem na kogentní ustanovení § 517 odst. 2 zák. . 40/1964 Sb., ob anského zákoníku.

Vycházel p itom ze zjištďní, že p ihláška pohledávky žalovaného vychází z uzav ené smlouvy o úvďru . 719/09 ze dne 4.3.2009 s dlužníkem, podle které žalovaný poskytl dlužníkovi úvďr ve výši 200.000,-K , který mďl dlužník splácet žalovanému spolu se smluveným úrokem ve výši 2,33% mďsí nď ve 120 mďsí ních splátkách jdoucích ode dne 26.4.2009, že v l. 9 a l. 10 Všeobecných podmínek poskytnutí úvďru tvo ících nedílnou sou ást smlouvy o úvďru je uvedeno, že v p ípadď dlužníkova prodlení se splacením jediné mďsí ní splátky úvďru se stává celý poskytnutý úvďr spolu s p íslušenstvím okamžitď splatným, p i emž dlužník je povinen bezodkladnď uhradit žalovanému celou nesplacenou ást úroku a jistinu a dále smluvní pokutu ve výši 30 % z ástky poskytnutého úvďru. Pro p ípad dlužníkova prodlení byl pak podle citovaných ustanovení Všeobecných smluvních podmínek dlužník povinen hradit žalovanému smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné ástky dennď. Dále že dne 11.3.2009 dlužník exekutorským zápisem . 025 EZ 811/09 se svolením k p ímé vykonatelnosti ze dne 11.3.2009 sepsaným Mgr. Leonou Šindelkovou, exekutorskou koncipientkou soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, kandidátem soudního exekutora JUDr. Jana Grosama, dne 20.3.2009 dlužník v l. II. uznal sv j dluh v i žalovanému ve výši 200.000,-K . Citovaným lánkem . II exekutorského zápisu se ale dlužník zavázal žalovanému hradit úrok z dlužné ástky ve výši 2,33 % mďsí nď, p i emž pro p ípad dlužníkova prodlení se splacením dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 60.000 K a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,20% dennď z dlužné ástky. Soud I. stupnď vycházel z nesporného tvrzení stran, že dlužníkem byla na dluh vrácena ástka ve výši i 442.000,-K , a to v rozsahu 42.000,-K splátkami dluhu (10.000,-K bylo uhrazeno na ádných splátkách, 32.000,-K bylo uhrazeno po zesplatnďní úvďru) a v rozsahu 400.000,-K zpenďžením zajištďní. Dále vycházel soud I. stupnď z toho, 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011)

že je vedeno pod sp.zn. KSPH 36 INS 584/2011 insolven ní ízení u Krajského soudu v Praze ve vďci dlužníka Vladimíra Vernera. V ízení byl usnesením Krajského soudu v Praze .j. KSPH 36 INS 8584/2011-A-11 ze dne 12.7.2011 zjištďn úpadek dlužníka a sou asnď byl žalobce ustanoven insolven ním správcem. Dne 12.8.2011 byla insolven nímu soudu doru ena p ihláška žalovaného jako vď itele . 10 pro vykonatelnou pohledávku ve výši 1.062.733,60 K .

Soud I. stupnď dospďl k závďru, že celková pohledávka z úvďru (bez sankcí) byla 597.524,-K (119 x 4.979 K a jednou 5.023 K ), když podle shodných tvrzení dlužník zaplatil žalovanému ástku 442.000,-K . Úrok z prodlení a smluvní pokutu soud I. stupnď považoval za sjednanou neplatnď, nebo vycházel ze znďní ujednání v exekutorských zápisech, ve kterých nebyla sjednána splatnost tďchto sank ních pohledávek oprávnďného. Protože svolení k p ímé vykonatelnosti se m že týkat jen závazku povinného, který nebyl uspokojen ádnď a v as § 78 písm. a/ exeku ního ádu, spat oval v nesjednání lh ty k plnďní v exekutorském zápise absenci základní podmínky jeho materiální vykonatelnosti a považoval jej v této ásti za neplatný. Dospďl tak k ešení, podle kterého zbývá uspokojit pohledávku žalovaného ve výši 155.524,-K (rozdíl mezi plnďním dlužníka a celkovou výší splátek-zesplatnďné jistiny) a v tomto rozsahu shledal žalobu insolven ního správce ned vodnou, zatímco v ástce p esahující výši celkových splátek žalobď vyhovďl. V ásti ízení pro pop ení pohledávky ve výši 774.762,60 K , ve kterém byla žaloba vzata zpďt (po áste ném zpďtvzetí p ihlášky žalovaným), soud ízení zastavil.

Proti rozsudku soudu I. stupnď se v as odvolal žalovaný, jenž napadl body I. a III. výroku, a který navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupnď zmďnil a žalobu o pop ení pravosti pohledávky žalovaného v celém rozsahu zamítl. Tvrdil, že ujednání o smluvní pokutď a o smluvním úroku z prodlení nevyplývá jen z exekutorského zápisu, ale též ze samotné smlouvy o úvďru, k emuž soud I. stupnď nep ihlédl.

Odvolací soud p ezkoumal napadený rozsudek v etnď p edcházejícího ízení a dospďl k závďru, že odvolání je d vodné jen áste nď.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že z p vodnď uplatnďné p ihlášky pohledávky pro jistinu ve výši 587.524,-K a p íslušenství (smluvený úrok z prodlení a smluvní pokuta) ve výši 475.209,60 K vzal žalovaný svou p ihlášku zpďt p i jednání dne 7.6.2012 co do výše 774.762,60 K . Z jeho p ednesu je z ejmé, že jeho zpďtvzetí se týká ásti, ve které byla jeho pohledávka uspokojena (442.000,-K ) a v rozdílu p vodnď uplatnďného smluvního úroku z prodlení a výší zákonného úroku z prodlení, nebo nadále trvá na zákonném úroku z prodlení za období od 6.7.2009 do 11.7.2011. Tvrdil, že dlužník splatil zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu a ást jistiny a zákonného úroku z prodlení. Uplatěoval dále ástku 287.971,-K , která má sestávat z jistiny a zákonného úroku z prodlení v nezaplacené ásti 18.909,-K .

Dále odvolací soud z usnesení Krajského soudu v Praze . j. 27 Co 318/2011 -69 ze dne 1.12.2011 zjistil, že bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26.1.2011, .j. 17 EXE 2128/2010-50, kterým soud zamítl exekuci na majetek povinného pro 215.524,-K s úrokem z prodlení ve výši 0,2 % dennď z ástky 155.524,-K od 18.8.2010 do zaplacení podle exekutorského zápisu ze dne 11.3.2009, sp.zn. 025 EZ 892/09 v ásti, ve které byla zamítnuta exekuce na majetek povinného pro smluvní pokutu 60.000,-K a pro smluvní úrok z prodlení 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011)

0,2 % dennď z ástky 155.524,-K od 18.8.2010 do zaplacení, jinak rozhodnutí zrušil a vďc vrátil k dalšímu ízení. D vodem áste ného zamítnutí na ízení exekuce byla skute nost, že u ujednání o smluvním úroku z prodlení a smluvní pokutď v exekutorském zápise nevyplývá doložka vykonatelnosti ujednání.

Podle § 199 odst. 1 insolven ního zákona insolven ní správce, který pop el vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dn od p ezkumného jednání u insolven ního soudu žalobu, kterou své pop ení uplatní proti vď iteli, který vykonatelnou pohledávku p ihlásil. Lh ta je zachována, dojde-li žaloba nejpozdďji posledního dne lh ty soudu.

Podle § 199 odst. 2 insolven ního zákona jako d vod pop ení pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky p iznané pravomocným rozhodnutím p íslušného orgánu lze uplatnit jen skute nosti, které nebyly uplatnďny dlužníkem v ízení, které p edcházelo vydání tohoto rozhodnutí, d vodem pop ení však nem že být jiné právní posouzení vďci.

V projednávané vďci je posuzován nárok žalovaného z vykonatelného titulu, exekutorského zápisu, jehož obsah nebyl p edmďtem žádného ízení, v nďmž by dlužník mohl uplatnit svoji obranu. V inciden ním ízení tedy m že být d vodnost tohoto nároku p edmďtem soudního p ezkumu. Navíc lze souhlasit se závďrem Krajského soudu v Praze plynoucím z usnesení .j. 27 Co 318/2011-69 ze dne 1.12.2011, jenž považoval doložku vykonatelnosti v uvedeném exekutorském zápisu pro smluvní pokutu 60.000,-K a pro smluvní úrok z prodlení 0,2 % dennď z ástky 155.524,-K od 18.8.2010 do zaplacení za nevykonatelnou s ohledem na její neur itost, který do od vodnďní napadeného rozsudku p evzal i soud I. stupnď v tomto projednávaném ízení. Nedoložení vykonatelného titulu pro pohledávku ze smluvní pokuty a ze smluvního úroku z prodlení však neznamená, že by tyto pohledávky nemohly být p ihlášeny d vodnď, vychází-li uplatnďný nárok p ímo z ujednání smlouvy o úvďru. Na žalovaného (jenž nedoložil vykonatelnou pohledávku) se pouze v rozsahu takto uplatnďného nároku p esouvá b emeno tvrzení a b emeno d kazní.

Mezi ú astníky nebylo v projednávaném p ípadď sporné, že žalovaný s dlužníkem uzav eli shora popsanou smlouvu o úvďru (která zahrnuje i ujednání o smluvní pokutď a o smluvním úroku z prodlení), ani to, že žalovaný na povinnosti ze smlouvy plnil celkem 442.000,-K ve výše popsaných splátkách a prost ednictvím zpenďžení p edmďtu zajištďní. Sporné bylo právní hodnocení nároku žalovaného na požadavek zaplacení dlužné jistiny i s celým sjednaným p íslušenstvím úvďru v d sledku prodlení dlužníka, a dále jeho nárok (a jeho výše) na smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu.

Otázku, kterou je dle názoru odvolacího soudu t eba posoudit na prvním místď, je to, jakým právním režimem se smlouva o úvďru uzav ená mezi žalovaným a dlužníkem ídí. Vzhledem k tomu, že smlouva je dle svého záhlaví uzavírána v režimu zák. .513/1991 Sb. (obchodní zákoník) jako smluvní typ úvďrové smlouvy a žalovaný je v záhlaví smlouvy ozna en jako podnikatel, zatímco u žalovaného takové ozna ení chybí (a ani z jiných okolností nevyplývá, že by smlouvu uzavíral jako podnikatel), není dle názoru odvolacího soudu pochyb o tom, že se tato smlouva se ídí obchodním zákoníkem, ovšem dopadají na ni ustanovení § 51a a následující v té dobď platného zák. . 40/1964 Sb. (dále jen ob anský zákoník) upravující ochranu spot ebitele ve spot ebitelských smlouvách. 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011)

Z toho ovšem plyne nutnost podrobit tuto smlouvu o úvďru p i jejím právním hodnocení testu, zda vyhovuje zákonným kritériím právních vztah mezi podnikatelem a spot ebitelem.

Dle ust. § 56 odst. 1 ob anského zákoníku spot ebitelské smlouvy nesmďjí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmď spot ebitele zna nou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

V projednávaném p ípadď byla p ihlášená jistina ve výši 587.524,-K shledána soudem I. stupnď jako nárok sjednaný ur itď, srozumitelnď a jednozna nď vyplývající ze smlouvy o úvďru, a to jak v rozsahu výše poskytnuté jistiny, tak i sjednaného úroku. K tomu odvolací soud doplěuje, že sjednaný úrok nevybo uje svojí výší z obvyklého rámce spot ebitelských úvďr sjednaných nebankovními subjekty a neshledal jej shodnď jako soud I. stupnď za nep imď ený nebo jinak porušující shora popsané zákonné zásady ochrany spot ebitele dle tehdy platné právní úpravy. K otázce zesplatnďní úvďru odvolací soud rovnďž odkazuje na správné zd vodnďní provedené v napadeném rozsudku soudem I. stupnď.

Výši p ihlášené jistiny zahrnující sou et mďsí ních splátek úvďru (jistina s úrokem) tedy odvolací soud považuje rovnďž za ádď p ihlášený splatný nárok vyplývající z platného smluvního ujednání.

Lze shrnout, že dlužník mďl uhradit k datu 6.7.2009 ástku 597.524,-K , uhradil však splátkami pouze ástku 10.000,-K , tudíž na jistinď a úroku dlužil celkem 587.524,-K .

Dále však uhradil celkem ástku 32.000,-K ve splátkách a 400.000,-K z výtďžku zpenďžení p edmďtu zástavy. K úhradď jistiny zbývá dlužníku uhradit tedy ástku 145.524,-K .

V rozsahu p ihlášené ástky 145.524,-K je tedy p ihláška pohledávky žalovaného d vodná a v tomto rozsahu je též správný závďr soudu I. stupnď, jenž naopak shledal pop ení pohledávky vycházející ze sou tu mďsí ních splátek úvďru ned vodným.

Pokud se však jedná o zbývající ástku, která je p edmďtem popďrného úkonu žalobce, pak je pro posouzení d vodnosti jejího p ihlášení žalovaným (nebo , jak je vysvďtleno výše, je nutno ji v tomto rozsahu považovat za nevykonatelnou) nejprve t eba ur it, zda a v jaké výši vznikl žalovanému nárok na úrok z prodlení a na zaplacení smluví pokuty a ve zjištďném rozsahu pak vy íslit výši vzniklého nároku žalovaného. Nelze totiž p i výpo tu d vodnď p ihlášeného p íslušenství vycházet z tvrzení žalovaného, v jakém rozsahu bylo p íslušenství jeho pohledávky uhrazeno ze zpenďžení p edmďtu zajištďní (dle žalobce tak mďl být uhrazen nejprve dlužný úrok z prodlení a áste nď smluvní pokuta), nebo k takovému výpo tu by bylo možno dojít až po vy ešení otázky d vodnosti a výše ú tovaného úroku z prodlení a smluvní pokuty.

Zatímco žalovaný p vodnď p ihlásil pohledávku z úroku z prodlení ve výši 0,2 % dennď z p ihlášené jistiny, již v pr bďhu ízení sám vzal áste nď svoji p ihlášku zpďt, když nadále nárokoval z požadovaného p íslušenství jen výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení a smluvní pokutu ve výši 60.000,-K . 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011)

Odvolací soud je toho názoru, že ujednání o sjednané výši úroku z prodlení p i jeho porovnání s dosavadní právní úpravou ochrany spot ebitele neobstojí, nebo by znamenalo odchýlení od kogentní ob anskoprávní úpravy úroku z prodlení v neprospďch spot ebitele ve smyslu § 55 odst. 1 ob anského zákoníku. Je zásadnď nep ípustné ve spot ebitelských vztazích uplatnit vyšší smluvní úrok z prodlení, než iní jeho zákonná výše dle § 517 odst. 2 ob anského zákoníku po ítaná dle na ízení vlády . 142/1994 Sb. V daném p ípadď proto nelze žalovanému p iznat na úrocích z prodlení vyšší ástku, než by vyplývala z vypo ítaného zákonného úroku z prodlení, a kterou dle nesporných tvrzení stran je ástka 53.517,-K .

Proto v rozsahu takto ú tovaného úroku z prodlení lze považovat p ihlášenou pohledávku žalovaného za d vodnou a za podloženou provedeným zjištďným (nesporným) skutkovým stavem. Žalovanému je tedy namístď p iznat nárok v další p ihlášené výši 53.517,-K .

Smluvní pokuta byla v daném p ípadď sjednána ve výši 60.000,-K za jednorázové porušení smlouvy spo ívající v prodlení dlužníka a z toho plynoucích následk . Vzhledem k výši poskytnutého plnďní 200.000,-K , a dále k tomu, že celková výše plnďní, která se žalovanému od dlužníka v p ípadď jeho prodlení dostává v zesplatnďné jistinď (témď trojnásobek p vodnď poskytnutého plnďní), a kone nď vzhledem k dalšímu zajištďní plnďní žalovaného zástavní smlouvou, je však odvolací soud toho názoru, že takto vysokou smluvní pokutu je t eba považovat za výraznď nevýhodnou pro dlužníka a jednostrannď zvýhoděující žalovaného. Její sjednání proto považuje za ujednání v rozporu s § 56 odst. 1 ob anského zákoníku a s dobrými mravy dle § 3 ob anského zákoníku, a z tohoto d vodu dle § 39 téhož zákona za neplatné.

Žalobu o pop ení pravosti proto odvolací soud shledal ned vodnou v rozsahu nezaplacených zesplavnďných splátek úvďru ve výši 145.524,-K a zákonného úroku z prodlení ve výši 53.517,-K , celkem 199.041,-K . Pokud se tedy jedná o zbývající ást p ihlášky, kterou tvo í smluvní pokuta ve výši 60.000,-K a další ást p ihlášeného úroku z prodlení v p vodnď požadované výši, pak v tomto rozsahu (který do p ihlášené výše 287.971,-K iní 88.930,-K ) není p ihláška žalovaného podána d vodnď a žalobď v tomto rozsahu odvolací soud vyhovďl.

Z tďchto všech d vod odvolací soud rozsudek soudu prvního stupnď ve výroku ve vďci samé podle § 220 odst. 1 ob anského soudního ádu zmďnil a žalobu zamítl pro výši pohledávky 199.041,-K , zatímco v rozsahu 88.930,-K ji shledal d vodnou a v tomto rozsahu rozhodnutí soudu I. stupnď dle § 219 ob anského soudního ádu potvrdil. U inil tak bez jednání, nebo se jedná o posouzení odvolání podaného z d vodu nesprávného právního posouzení a ú astníci ízení dle § 214 odst. 3 ob anského soudního ádu souhlasili.

V napadeném bodu III. výroku o náhradď náklad ízení p ed soudem I. stupnď dospďl odvolací soud k závďru, že žalovaný byl ve vďci sice úspďšný ve vďtším rozsahu než žalobce, v i žalobci-insolven nímu správci mu však není možno v tomto ízení o pop ení pravosti pohledávky náhradu náklad ízení p iznat dle § 202 odst. 1 insolven ního zákona.

P i rozhodování o náhradď náklad odvolacího ízení vycházel odvolací soud ze stejné úvahy, kterou se ídil p i posuzování náklad ízení p ed soudem I. 36 ICm 2621/2011 (KSPH 36 INS 8584/2011) stupnď. Proti insolven nímu správci na stranď žalobce nelze dle § 202 odst. 1 insolven ního zákona náklady ízení p iznat, by ve svém odvolání byl žalovaný áste nď úspďšný. Proto za ízení p ed soudem odvolacím žádnému z ú astník odvolací soud náhradu náklad ízení nep iznal.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od doru ení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospďje k závďru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 27. ledna 2014

JUDr. František K u e r a, v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová