101 VSPH 242/2016-41
42 ICm 1369/2015 101 VSPH 242/2016-41 (KSHK 42 INS 37201/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Františka Kučery v právní věci žalobkyně: Kateřina Moťovská, bytem Václavské náměstí 821/39, Praha 1, zastoupená Mgr. Michaelou Zdvihalovou Lorencovou, advokátkou, sídlem Na Čihadle 61, Praha 6, proti žalovanému Lukáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Rašova 837/8, Praha 4, o popření pravosti pohledávky žalovaného, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 42 ICm 1369/2015-18, ze dne 3. října 2015,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 42 ICm 1369/2015-18 ze dne 3. října 2015, s e p o t v r z u j e .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Michaely Zdvihalové Lorencové částku 6.800 Kč.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I. určil, že žalovaný nemá za dlužníkem PETROL TRADE s. r. o. (dále též jen PETROL) pohledávku ve výši 293.793 Kč, pod bodem II. soud rozhodl o vrácení jistoty žalobkyni ve výši 10.000 Kč a pod bodem III. uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 20.009 Kč. isir.justi ce.cz 42 ICm 1369/2015 (KSHK 42 INS 37201/2013)

Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně takto:

Nárok, který je předmětem sporu, byl přihláškou uplatněn jako odměna za výkon funkce jednatele v obchodní společnosti PETROL za období od 1. září 2008 do 9. března 2009, a to podle smlouvy ze dne 1. září 2008. Podle ust. § 66 obchodního zákoníku v tehdy platném znění platilo, že smlouva o výkonu funkce musela mít písemnou formu a musela být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.

Podle ust. § 132 obchodního zákoníku v tehdy platném znění platí, že má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem.

Z výpisu z Obchodního rejstříku společnosti PETROL TRADE s.r.o., bylo zjištěno, že jako jediný společník této obchodní společnosti se stoprocentním obchodním podílem byl zapsán od 27. prosince 2005 do 2. dubna 2009 pan Jan Moťovský, nar. 20. února 1970. Pan Roman Moťovský, nar. 28. června 1966, byl zapsán v obchodním rejstříku jako jednatel se dnem vzniku funkce ke dni 27. srpna 2008 a dnem zániku funkce ke dni 9. března 2009.

Aby byla smlouva o výkonu funkce jednatele platnou smlouvou, musela být schválena, jak to ukládalo ust. § 66 obchodního zákoníku v tehdy platném znění, valnou hromadou společnosti PETROL TRADE, s.r.o., resp. rozhodnutím jediného společníka učiněným v písemné podobě.

Byť byla insolvenčnímu soudu předložena listina nadepsaná jako Souhlas se smlouvou o odměňování statutárního zástupce, podepsaná JUDr. Miroslavem Nippertem, s odkazem na plnou moc ze dne 30. 1. 2008, dospěl insolvenční soud k závěru, že smlouva o odměňování statutárního zástupce není platnou smlouvou, neboť nebyla valnou hromadou, respektive jediným společníkem PETROL TRADE, s.r.o. panem Janem Moťovský schválena, a to z následujících důvodů:

Podle ust. § 122 obchod. zák. v tehdy platném znění platilo, že společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.

Je otázkou, zda výkon svých práv společníka, popř. jediného společníka v působnosti valné hromady je vůbec možno ve společnosti s ručením omezeným přenést na zástupce na základě plné moci.

Zatímco pro akciovou společnost to ustanovení § 184 obch. zák. výslovně připouštělo (akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci), příslušná ustanovení upravující výkon práva společníka společnosti s ručením omezeným o tom mlčí. 42 ICm 1369/2015 (KSHK 42 INS 37201/2013)

K povaze plné moci udělené akcionářem pro zastupování na valné hromadě se vyjádřil v usnesení sp. zn. 29 Odo 215/2002 ze dne 27. 11. 2002 Nejvyšší soud České republiky tak, že výkon práv akcionáře podle § 180 ObchZ není právním úkonem podle § 34 ObčZ. Nejedná se proto o plnou moc k zastoupení při právním úkonu (§ 31 odst. 1 ObčZ), ale o plnou moc k výkonu práva. Výslovná úprava v § 184 odst. 1 ObchZ v rozhodném znění odstraňuje veškeré předchozí pochybnosti o možnosti zastoupení akcionáře na valné hromadě. Protože občanský zákoník nemá (kromě zcela obecného ustanovení § 22) bližší úpravu pro zastupování při jednání, které není právním úkonem, je třeba použít úpravu nejbližší. Pro udělení plné moci k zastupování na valné hromadě tak lze aplikovat-s určitými modifikacemi-ustanovení § 31 a násl. ObčZ. Pro zastupování na valné hromadě proto nelze využít obecné (generální) plné moci udělené akcionářem zmocněnci. To platí i opačně-speciální plné moci udělené pro zastupování na valné hromadě nelze využít k jinému účelu, než právě k takovému zastupování.

I kdyby se soud přichýlil k výkladu, že společník se může jednání valné hromady společnosti s ručením omezeným účastnit prostřednictvím zástupce, kterému k tomu bude udělena plná moc (přestože o této možnosti zákon mlčí), pak má za to, že by se muselo nutně jednat o plnou moc, jež by zmocňovala zástupce k zastupování společníka na konkrétní valné hromadě, jež byla svolána s konkrétním předem avizovaným programem a zástupce by byl společníkem instruován, jak má práva zastoupeného společníka prosazovat či hájit.

Nelze připustit, aby společník (navíc jediný) na výkon svých práv zcela rezignoval tím, že výkon funkce jediného společníka firmy PETROL TRADE, s.r.o., včetně práva vykonávat působnost valné hromady v rozsahu ust. § 125 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku bez jakýchkoliv limitů svěří třetí osobě, byť je tato osoba advokátem.

Takto udělenou plnou moc vyhodnotil insolvenční soud jako neplatnou pro rozpor se zákonem podle ust. § 39 obč. zák.

Protože smlouva o výkonu funkce jednatele nebyla řádně schválena podle ust. § 66 obchodního zákoníku v tehdy platném znění, nevzniklo jednateli právo na odměnu a popření pohledávky jiným věřitelem je proto důvodným.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000,-Kč a právo na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 15.009,-Kč (4× úkon po 3.100,-Kč, 4× paušál po 300,-Kč a náhrada za promeškaný čas při cestě k soudnímu jednání ve výši 600,-Kč, vše podle vyhl. č. 177/1996 v platném znění, dále cestovné k soudnímu jednání za použití osobního vozidla při spotřebě pohonných hmot 8,9 l/100km a překonané vzdálenosti 190 km v celkové výši 809,-Kč).

S ohledem na to, že žalobce měl ve věci úspěch a nebyl zavázán k úhradě nákladů řízení straně žalované, rozhodl soud o vrácení zaplacené jistoty na náklady 42 ICm 1369/2015 (KSHK 42 INS 37201/2013) insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč žalobci, jak je uvedeno v bodě II výroku tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl, eventuálně jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že z insolvenčního spisu vyplývá důvod, proč byl právní předchůdce žalobce-původní věřitel Roman Moťovský-ustanoven do funkce jednatele společnosti PETROL a proč byly učiněny nezbytné navazující kroky a mezi nimi i smlouva o výkonu funkce jednatele. Bylo to proto, že jediný jednatel a jediný společník společnosti PETROL Jan Moťovský, bratr Romana Moťovského, se počátkem srpna 2008 stal nezvěstným a k tomuto datu byl později prohlášen soudem za mrtvého. Společnost se tak ocitla bez společníka a statutárního zástupce, takže kroky vedoucí k ustanovení jednatele byly nezbytné pro zachování chodu a existence této obchodní společnosti. Je proto přesvědčen, že za této situace úkon spočívající ve schválení smlouvy o výkonu funkce odměňování nově zvoleného jednatele Romana Moťovského nemůže být v rozporu s obchodním zákoníkem, stejně jako v rozporu se zákonem není samotná plná moc vystavená Janem Moťovským zástupci-advokátu -JUDr. Miroslavu Nippertovi, neboť společník obchodní společnosti může plnění svých povinností přenést na svého zástupce s plnou mocí. Roman Moťovský byl jako jediný jednatel společnosti PETROL zapsán soudem do obchodního rejstříku, svou funkci po dobu uvedenou v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení skutečně vykonával a zajistil tak řádné fungování společnosti. Má proto za to, že i v případě neplatné plné moci advokáta ohledně výkonu působnosti valné hromady by pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení obstála, jako nárok na úhradu z titulu bezdůvodného obohacení.

Žalovaná vyvracela důvody odvolání a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, jako věcně správný potvrdil. Poukazovala zejména na to, že má pochybnosti o pravosti vystavené plné moci, kterou žalovaný předložil soudu prvního stupně k důkazu, neboť jí předložil pouze v kopii a je z ní patrné, že jde o předtištěnou generální plnou moc doplněnou rukopisem, jehož autor nebyl nikdy spolehlivě určen a žalovaná popírá, že by šlo o rukopis Jana Moťovského, prohlášeného soudem za mrtvého. Roman Moťovský si pak smlouvu o odměňování z titulu funkce jednatele společnosti PETROL podepsal sám, jednak za sebe a jednak za tuto společnost a bez znalosti právních požadavků schválení valnou hromadou ani nepožadoval, neboť o tom, že by JUDr. Miroslav Nippert dal souhlas k uzavření takové smlouvy o odměňování, tento advokát nevypovídal ani ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod. sp. zn. 75 Cm 107/2011, kdy se vůbec o existenci takové listiny nezmínil a tuto listinu předložil žalovaný až po podání této incidenční žaloby. Navíc poukazovala na to, že Roman Moťovský nikdy nepředal insolvenční správkyni účetnictví společnosti PETROL (dlužníka), takže nelze zkontrolovat, zda si odměnu sám nevyplácel již během svého působení ve funkci jednatele a nepožaduje tedy tuto odměnu duplicitně a v žádném případě nelze dovodit, že by činnosti, které vykonával v době, kdy byl zapsán jako jednatel této společnosti, byly k jejímu prospěchu, naopak během své činnosti dlužníku způsobil škodu vyšší než 3 miliony Kč, kterou žalobkyně vymáhá v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 107/2011. 42 ICm 1369/2015 (KSHK 42 INS 37201/2013)

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, postupem podle § 211 a § 212 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, dovodil z nich správná zjištění a v souladu s nimi je pak správný jeho právní závěr o důvodnosti podané žaloby. K argumentaci soudu prvního stupně obsažené v odůvodnění napadeného odvolání, pak odvolací soud doplňuje, že plnou moc vystavil Jan Moťovský jako jediný společník společnosti PETROL advokátu JUDr. Miroslavu Nippertovi dne 30. 1. 2008, jde o obecnou plnou moc k zastupování a o zvláštní plnou moc k zastupování Jana Moťovského při výkonu práv jediného společníka společnosti PETROL.

Účast Jana Moťovského jako jediného společníka v této společnosti s ručením omezeným však zanikla nepochybně jeho smrtí ve smyslu § 7 odst. 2 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 (dále jen OZ), neboť způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti zaniká smrtí, a jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Obchodní podíl zemřelého jediného společníka společnosti s ručením omezeným přešel na jeho dědice ve smyslu § 116 odst. 2 obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013 (dále jen Obch. z.).

Mezi účastníky bylo nesporným, že Jan Moťovský-jediný společník společnosti PETROL-byl soudem prohlášen za mrtvého ke dni 4. 8. 2008. K tomuto dni zanikla účast zemřelého, jako společníka v obchodní společnosti PETROL a je tedy logické, že také plná moc ze dne 30. 1. 2008 vystavená Janem Moťvským JUDr. Nippertovi zanikla k datu 4. 8. 2008 podle § 33b odst. 1 písm. d) OZ, a je proto vyloučeno, aby po tomto datu vykonával JUDr. Nippert za zemřelého jediného společníka obchodní společnosti funkci valné hromady v této společnosti, neboť obchodní podíl po zemřelém společníku byl předmětem dědění a za této situace nebylo nezbytně nutné, aby zmocněnec po smrti zmocnitele jmenoval nového jednatele společnosti PETROL bez souhlasu dědiců.

Jestliže tedy advokát JUDr. Miroslav Nippert dal dne 3. 9. 2008 písemný souhlas ke smlouvě o odměňování statutárního zástupce Romana Moťovského ve společnosti PETROL, pak už v této době nebyl oprávněn, aby za společníka Jana Moťovského, v té době již mrtvého, vykonával funkci valné hromady společnosti PETROL a v důsledku nesouhlasu valné hromady k uzavření této smlouvy smlouva nikdy nenabyla účinnosti (k tomu viz i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 314/2003) a souhlas JUDr. Nipperta k této smlouvě z důvodů shora uvedených nemůže být souhlasem jediného společníka společnosti PETROL při výkonu valné hromady.

Žalobci nelze přiznat spornou pohledávku ani z titulu bezdůvodného obohacení. Jestliže plná moc pro JUDr. Nipperta vystavená JUDr. Janem Moťovským zanikla ke 4. 8. 2008, nemohl JUDr. Nippert s účinky stanovenými v § 132 Obch. z. odvolat jediného jednatele společnosti Jana Moťovského a na jeho místo jmenovat Romana Moťovského s účinností od 27. 8. 2008. Jelikož Roman 42 ICm 1369/2015 (KSHK 42 INS 37201/2013)

Moťovský nebyl platně jmenován do funkce jednatele společnosti PETROL, nemůže mít nárok na vyplacení odměny za výkon této funkce podle neúčinné smlouvy o odměňování, protože jeho eventuální činnost pro tuto společnost nemohla mít právní účinky úkonů učiněných jediným jednatelem obchodní společnosti a požadovat v těchto souvislostech peněžité plnění za činnost, k níž nebyl Roman Moťovský oprávněn, je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 a § 39 OZ a takový nárok je i v rozporu s poctivým obchodním stykem ve smyslu § 265 Obch. z.

Navíc je třeba přihlédnout i k tomu, že žalobce nevyvrátil námitku žalované, která popřela pravost předložené kopie plné moci ze dne 30. 1. 2008 a při odvolacím jednání uvedl, že originál plné moci nemá a tudíž není možné ani důkazně ověřit, zda text vepsaný do vytištěného vzoru obecné plné moci, v němž je obsažena zvláštní plná moc, je vlastnoručním písmem Jana Moťovského, což žalovaná popírá.

Z těchto všech důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. včetně výroku o vrácení jistoty a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem, neboť ve sporu úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů ve správné výši.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 42 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně měla v odvolacím řízení ve věci úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení, jež jí vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem. Přiznaná náhrada zahrnuje paušální odměnu advokáta za dva úkony právní služby ve výši 3.100 Kč za jeden úkon podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dvakrát 300 Kč režijní paušál advokáta podle téže vyhlášky.

Poučení: Proti tomuto rozsudku j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13. října 2016 JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Němcová Michaela