101 VSPH 221/2015-39
70 ICm 1683/2014 101 VSPH 221/2015-39 (KSPH 40 INS 6988/2009)

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Polská 556, Pardubice I.-Bílé Předměstí, proti žalovanému: JUDr. Pavel Čížkovský, sídlem Václavské náměstí 18/780, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Ing. Bedřicha Dvořáka, o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 70 ICm 1683/2014-14 ze dne 28.listopadu 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 70 ICm 1683/2014-14 ze dne 28.listopadu 2014 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze jako soud I.stupně ve výroku uvedeným usnesením žalobu z 15.května 2014 odmítl podle § 160 odst. 4 ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žaloba z 15.5. 2014 neobsahovala náležitosti žaloby ve smyslu § 79 o.s.ř., žalobkyně v ní nevylíčila rozhodující skutečnosti, neoznačila důkazy, jichž se dovolává, neuvedla čeho se domáhá a jak má soud rozhodnout. Usnesením z 29.9. 2014 proto soud žalobkyni vyzval k odstranění těchto vad žaloby. Žalobkyně na výzvu soudu písemně reagovala podáním stejného obsahu, jakým je žaloba sama, tedy vady žaloby a její nesrozumitelnost neodstranila. Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 146 odst. 3 o.s.ř.

70 ICm 1683/2014 (KSPH 40 INS 6988/2009)

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž odkazovala na svou žalobu a opakovala tvrzení v ní uvedená s tím, že neví, jak má v řízení argumentovat a žalobu podává z obavy, že žalovaný insolvenční správce zpeněží i její podíl na bytové jednotce, ač to považuje za nezákonné, a současně žádá o přidělení advokáta, který jí zajistí procesně správné postupy v řízení u soudu.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně shledal důvodným.

Argumentace obsažená v napadeném usnesení soudu I.stupně by mohla obstát, pokud by ovšem soud žalobu pro její vady neodmítl předtím, než rozhodl o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení podle § 30 odst. 2 o.s.ř. obsažený jednoznačně v jejím doplnění žaloby na č.l. 12 spisu. Pokud žalobkyně žádala o ustanovení zástupce proto, že není schopna posoudit, zda postupuje v souladu s insolvenčním zákonem a čeho se může podle tohoto zákona domáhat, pak soud musel o tomto návrhu podaném podle § 30 o.s.ř. rozhodnout a teprve následně přichálezelo v úvahu rozhodnout o odmítnutí žaloby pro vady podle § 160 odst. 4 IZ ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř.

Jen z tohoto důvodu odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I.stupně k dalšímu řízení, v němž tento soud bude postupovat způsobem odvolacím soudem výše uvedeným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má- li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 12.května 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Kočičková Dominika