101 VSPH 221/2013-109
yíslo jednací: 41 ICm 1787/2011 101 VSPH 221/2013-109 (KSPH 41 INS 11480/2010)

Usnesení:

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z p edsedy JUDr. Františka Ku ery a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve vďci žalobce: IDEAL-Trade Service, s.r.o., IyO: 48908126, se sídlem Králova 4, 616 00 Brno, zastoupeného JUDr. Igorem Osvaldem, advokátem se sídlem Veve í 31, 602 00 Brno, proti žalovanému: 1) JUDr. David Uhlí , sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1, insolven ní správce dlužníka yKD Kutná Hora, a.s., zastoupeného JUDr. Lukášem Pale kem, advokátem se sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1 a 2) yKD Kutná Hora, a.s., IyO: 00508055, sídlem Karlov 197, 284 49 Kutná Hora, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze .j. 41 ICm 1787/2011-97 ze dne 24. kvďtna 2013,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Praze .j. 41 ICm 1787/2011-97 ze dne 24. kvďtna 2013, se v bodu IV. výroku mďní tak, že se žalobci ukládá zaplatit žalovanému 1) k rukám JUDr. Lukáše Pale ka náhradu náklad ízení ve výši 10.200,-K do 3 dn od právní moci tohoto usnesení.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z ú astník právo na náhradu náklad odvolacího ízení.

Od vodnďní

Krajský soud v Praze v bodu I. výroku rozsudku . j. 41 ICm 1787/2011-97 ze dne 24. kvďtna 2013 rozhodl o žalobď o ur ení pravosti pohledávek podané IDEAL-Trade Service, s.r.o. (dále jen žalobce) proti JUDr. Davidu Uhlí ovi, insolven nímu správci dlužníka yKD Kutná Hora, a.s. (dále jen žalovaný 1) a proti yKD Kutná Hora, a.s. (dále jen žalovaný 2) p ihlášených žalobcem v insolven ním ízení vedeném proti žalovanému 2) jako insolven nímu dlužníku tak, že jeho žalobu áste nď zamítl (bod I. výroku), áste nď ji ve vztahu k žalovanému 2) odmítl (bod II. výroku) a ve zbývající ásti ízení o žalobď zastavil (bod III. výroku). Sou asnď v bodu IV. výroku rozhodl o náhradď náklad ízení tak, že uložil žalobci povinnost na náhradď náklad ízení zaplatit žalovanému 1) ástku 43.800,-do 3 dn od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce a v bodď V. výroku rozhodl o tom, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z ú astník právo na náhradu náklad ízení.

P i stanovení výše náhrady náklad ízení stanovené v bodu IV. výroku vycházel soud I. stupnď z § 142 odst. 1 ob anského soudního ádu (dále jen o.s. .) a z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 ze dne 17.04.2013, kterým byla ke dni 07.05.2013 zrušena vyhl. . 484/2000 Sb. a dovodil, že za situace, kdy není provádďcím p edpisem stanovena výše paušální náhrady náklad advokáta za ízení, bude t eba vycházet z výpo tu náhrady náklad ízení podle vyhl. . 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Dle § 9 odst. 4 písm. c) tohoto yíslo jednací: 41 ICm 1787/2011 (KSPH 41 INS 11480/2010) p edpisu dospďl p i výpo tu výše náhrady náklad ízení za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní pomoci a 3 režijní paušály k ástce 43.800,-K , když vycházel z výše odmďny za jeden úkon právní pomoci 14.300,-K a výše režijního paušálu 300,-K .

Proti tomuto rozsudku podal žalobce v as odvolání, jímž napadl toliko IV. bod výroku o náhradď náklad ízení. V odvolání zejména uvedl, že náhrada náklad ízení za zastoupení advokátem žalovanému 1) nenáleží, nebo žalovaný vykonává vedle innosti insolven ního správce též advokátní innost, je tudíž pro ú ast v inciden ním ízení sám plnď kvalifikován. Jeho zastoupení advokátem je dle žalobce nadbyte ným výdajem soudního ízení. Dále žalobce namítal, že výše odmďny advokáta není soudem I. stupnď vypo tena správnď, nebo správný výpo et odmďny za jeden úkon advokáta dle advokátního tarifu ne iní 14.300,-K , ale 3.100,-K .

Odvolací soud p ezkoumal shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze v napadené ásti bodu IV. výroku postupem podle § 214 odst.2 písm.e) ob anského soudního ádu (dále jen o.s. .), a dospďl k následujícímu závďru:

Soud prvního stupnď pro své rozhodnutí o náhradď náklad ízení mezi ú astníky správnď aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o.s. ., když povinnost k náhradď náklad ízení uložil procesnď neúspďšnému žalobci. Toto ustanovení totiž stanoví pravidlo, podle nďhož ú astníku, který mďl ve vďci plný úspďch, p izná soud náhradu náklad pot ebných k ú elnému uplatěování nebo bránďní práva proti ú astníku, který ve vďci úspďch nemďl.

V této souvislosti odvolací soud neshledal d vodnou námitku žalobce, podle které nebyl pro právní zastoupení žalovaného 1) advokátem d vod. Žalovaný insolven ní správce má jako ú astník soudního ízení právo na volbu právního zástupce dle § 25 odst. 1 o.s. . V takovém p ípadď je odmďna advokáta sou ástí náklad ízení insolven ního správce dle § 137 odst. 1, 2 o.s. . a v inciden ním ízení ji nelze odep ít ani insolven nímu správci, který vykonává sou asnď advokátní innost. Otázka efektivity vynaložených náklad na právní zastoupení ve vztahu k probíhajícímu insolven nímu ízení je ešena pouze v souvislosti s výkonem dohledu nad inností insolven ního správce vď itelským výborem dle § 58 odst. 2 insolven ního zákona, tedy v souvislosti s úhradou tďchto náklad z majetkové podstaty dlužníka. Tato otázka však nespadá do okruhu skute ností, které soud posuzuje p i svém rozhodování o povinnosti ú astníka k náhradď náklad inciden ního ízení.

Rovnďž odvolací soud shledal, že rozsah náhrady náklad zahrnuje druhy náklad ízení stanovené v § 137 odst. 1 až 3 o.s. . (odmďna a náhrada náklad advokáta žalobce), p i emž výše odmďny za právní zastoupení žalobce byla stanovená v odpovídajícím rozsahu 3 úkon právní pomoci. Pokud se jedná o výpo et výše tďchto náklad , pak odvolací soud považuje úvahu soudu I. stupnď (s ohledem na zrušení vyhl. . 484/2000 Sb. nálezem Ústavního soudu . Pl ÚS 25/12 publikovaného pod . 116/2013 Sb.) o analogické aplikaci § 7 a 9 odst. 4 písm. c) vyhl. . 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znďní ú inném ke dni 1.1.2013 za správnou a pouze opravuje správnost výpo tu výše této odmďny provedený soudem I. stupnď tak, že výše odmďny za jeden úkon právní pomoci vychází dle § 9 odst. 4 písm. c) z tarifní hodnoty 50.000,-K a iní tedy dle § 7 téže vyhlášky 3.100,-K . Proto mďlo yíslo jednací: 41 ICm 1787/2011 (KSPH 41 INS 11480/2010) být soudem I. stupnď p iznáno žalovanému 1) právo na náhradu náklad ve výši 3 x 3.100,-K a za 3 paušály po 300,-K , cekem 10.200,-K .

Z výše uvedených d vod postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s. . ve spojení s § 167 odst. 2 o.s. . a rozsudek v napadeném bodu IV., tedy ve výroku o náhradď náklad ízení, zmďnil ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) tak, aby výše p iznané náhrady náklad ízení vycházela ze správného výpo tu.

O nákladech odvolacího ízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s. . tak, že žádnému z ú astník právo na náhradu náklad odvolacího ízení nep iznal, nebo žalobce byl ve svém odvolání sice p evážnď úspďšný, ale náhradu náklad odvolacího ízení mu proti žalovanému 1), jenž vykonává funkci insolven ního správce, nelze v ízení o ur ení pravosti pohledávky dle § 202 odst. 1 insolven ního zákona p iznat.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základď dovolání podaného do dvou mďsíc od doru ení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu yR prost ednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospďje k závďru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 1. srpna 2013

JUDr.František K u e r a, v.r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová